Rozhodčí řízení ve sporu z mezinárodní smlouvy – jak uspět? – ÚSTAVPRÁVA.cz
Rozhodčí řízení neboli arbitráž je v současném světě jednou z nejoblíbenějších metod řešení sporů. Patří mezi alternativy ke klasickému soudnímu řízení. Podstatou alternativního řešení sporů, a tedy i rozhodčího řízení, je přenesení pravomoci řešit určité vymezené typy sporů na soukromé osoby a subjekty – tedy osoby rozhodce(právníci s odpovídajícím vzděláním a titulem LL.M.). Tato privatizace řešení sporů, pravomoci klasicky svěřené orgánům států jako vykonavatelům veřejné moci, se realizuje zákonným zmocněním a je motivována především očekávaným snížením nákladů a zvýšením efektivity, a to zejména ve dvou ohledech: časový prostor potřebný pro dosažení rozhodnutí v konkrétním sporu a dále finanční prostředky vynaložené na fungování rozhodovacích institucí, právní zastoupení apod. V neposlední řadě je třeba zvážit implicitní ušlý zisk v důsledku narušení podnikatelské činnosti nebo újmu na veřejném mínění, kterou podnikateli způsobí medializace soudního sporu.
Jak rozhodčí řízení probíhá
Rozhodčí řízení může probíhat před stálým institucionalizovaným rozhodčím tribunálem, který má svůj vlastní jednací řád, anebo (jak to bylo běžnější v historii) před rozhodci jmenovanými stranami sporu ad hoc, pouze pro daný případ. Rozhodčí soudy se historicky vyvinuly jako součásti obchodních a živnostenských komor, aby mohly sloužit obchodníkům pro řešení jejich sporů. Některé tyto instituce mají ve svých jednacích řádech určenou omezenou osobní působnost, vztahující se pouze na členy dané obchodní komory či jiné organizace.
Rozhodčí řízení se v Evropě rozvíjelo už od středověku v závislosti na tom, jak narůstal mezinárodní obchod. Dnes v ČR funguje Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno, který má ovšem sídlo v Praze. Na celém světě funguje dlouhá řada stálých rozhodčích soudů, které mají v popisu práce řešení sporů cestou mezinárodní obchodní arbitráže. Jedná se o soukromé instituce a jejich počet není nijak regulován ze strany vlád států, nejsou to tedy žádné formální orgány mezinárodních organizací.
Jak uspět v mezinárodním rozhodčím řízení?
Domníváme se, že k tomu je zapotřebí využití služeb kvalitního právního zastoupení. Kromě obvyklých právnických dovedností, jako je schopnost logické argumentace a smysl pro detail, je v obchodní oblasti nutná i obstojná znalost reality daného odvětví. V rozhodčím řízení je předpokladem úspěchu ovládnout jak procesní pravidla, podle nichž daný rozhodčí tribunál jedná, tak hmotné právo, které strany pro řešení sporu zvolily. To může být i zahraniční právo nebo režim nějaké mezinárodní úmluvy. Chcete-li jako právník zkvalitnit své služby nabízené klientům při zastupování před rozhodčími soudy, doporučujeme Vám studium programu LL.M. na Ústavu práva a právní vědy. Ústav práva a právní vědy nabízí unikátní právní specializaci zaměřenou na specifika arbitráží a moderních forem řešení sporů.
