V dnešní době si stavby bez technických vymožeností, jakými jsou například pojízdné jeřáby, neumíme už ani představit, natož je provést. Zdvihací plošiny, auta, a právě i jeřáby jsou nezbytné pro vznik různě velkých budov. Neměli jsme je ale vždy. Pokud vás zajímá, jak si se stavbou budov poradili třeba ve 14. století, jak se postupně vyvinuly jeřáby, které známe dnes, nebo jaká je aktuální situace a nabídka na trhu, tento článek je pro vás!

Pojízdné jeřáby v plenkách aneb začalo to u kladky

Ať už si teď představíte pojízdný jeřáb či jiný stroj zdvihající materiály do výšky, například výtah, pomocí obyčejných nebo ocelových lan, všechny mají společný základ. Kladku.

Kladka vznikla již mezi 5. a 6. století př.n.l. v Řecku. Jejich výhodou je, že na pohyb s těžkými tělesy vynaložíte mnohem méně lidské síly, než kdybyste se snažili tuto věc přemístit například jen lanem. Toto malé kolečko dokáže doslova velké věci. V té době to věděl i Archimédes, který z kladek vytvořil soustavu, díky které dokázal dostat loď z moře na břeh.

Konstrukce jeřábů jako takových vznikla ale v Římě. Byly poháněny šlapacími mlýny, kdy otroci chodili ve velkém kole a dávali tak celý systém do pohybu.

Pojízdné jeřáby se daly do pohybu až ve 20. století

Od jichž zmíněných dřevěných šlapacích mlýnů se do průmyslové revoluce vyvinulo ještě pár typů strojů, které by mohly být základy dnešních strojů.

a) Zdvihací věže

Ty se využívaly k manipulaci například s náboženskými stavbami, obelisky nebo památkami.

b) Přístavní jeřáb

Taktéž poháněný šlapacím kolem.

c) Vnitřní jeřáb

Na ty můžeme narazit i v dnešní době. Jsou součástí staveb. Přistavovaly se spolu s budovou, rostly s ní.

V průmyslové revoluci v 19. století pak došlo k velkým změnám.

a) Lidská síla se nahradila parním motorem.

b) Lana z dosud přírodního materiálu se začala vyrábět z oceli.

c) Zmizely dřevěné konstrukce a začali se vyrábět kovové.

Pohyb strojů se v té době tolik neřešil. K tomu došlo až s objevem elektrické energie, která nahradila energii parní.

Pohyblivé jeřáby byly záležitostí 20. století. V 80. letech byly už dokonce schopné zvednout až 1 000 tun nákladu.

Současnost

Aktuálně máme v České republice k dispozici kolem třiceti různých značek. Jen jedna je ale česká. Na trhu je od roku 1997, ale zabývá se pouze zařízeními na menší nosnosti. Což si můžete představit maximálně jako 40 tun.

Jaké existují druhy?

a) Klasický

Typ, ze kterého se vyvíjely modernější jeřáby. V dnešní době se téměř nepoužívá. Nemá tak velkou nosnost ani extra vysoký zdvih.

b) Příhradové

Díky tomu, že má tato konstrukce dvě ramena, je tento stroj schopen zvedat velmi těžké náklady.

c) Stavební

Tohle je už hodně rozměrná mašina. Uvidíte je ale i ve velmi vysokých nadmořských výškách. Nejvýše položené místo v Česku, kde jeřáb pracoval, bylo ve výšce až 1 288 m n.m.!

d) Terénní

Opět se jedná o modifikaci klasického. Jen má jiný typ podvozku, který mu umožňuje práci v terénu.

e) Univerzální

Ty se těší velké oblibě, jelikož mají široký záběr. Jsou využívány jak ve stavebnictví, tak i v zemědělství. Na rameno lze totiž nasadit jak vidlice, tak i nejrůznější háky či zdvihací plošiny.

f) Nakládací

Jsou to vlastně nákladní auta vybavena ramenem, které je využíváno například k manipulaci s automobily, paletami či různými kontejnery. Protože to není jeřáb v pravém slova smyslu, nezvedne břemena těžší, než 40 tun.

Základem všech zdvihacích strojů je tedy obyčejná kladka. Od prvních zařízení došlo ke změnám jak v materiálu, odolnosti, nosnosti, tak i v četnosti. Dnes je využívána spousta typů pojízdných jeřábů, od obrovských stavebních až po nákladní auta s ramenem.

Jak si myslíte, že bychom dnes stavěli budovy, kdybychom tato zařízení neměli? Domníváte se, že kdyby nebyla vynalezena kladka, našlo by si lidstvo jiné ulehčení? Podělte se s námi o svůj názor!