Zatímco spotřeba domácností stagnuje, investice do soukromého sektoru zaznamenaly výrazný propad, zejména do strojního vybavení a podnikové infrastruktury. Stavebnictví vykázalo pokles o 0,3 %, přičemž mírný pokles o 0,2 % zasáhl také export zboží a služeb. Ekonomické prognózy z července 2024 ještě počítaly s mírným ročním růstem německé ekonomiky ve výši 0,3 %. Podstatným faktorem, který nadále přetrvává, je také vysoká míra úspor německých domácností. Ta je interpretovaná jako zdrženlivost na základě spíše negativních očekávání spotřebitelů s ohledem na vývoj ekonomiky.

Na trhu práce se situace zatím zásadně nezměnila, míra nezaměstnanosti zůstává i v říjnu na stabilní úrovni 6,0 %. Inflace v letních měsících dosahovala kolem 2 %, v září se však zpomalila na 1,6 %, v říjnu se ale opět vrací na 2 %

Problémy v ekonomice dopadají také na velké německé firmy jako Volkswagen, BASF a ThyssenKrupp, přičemž se již plánuje propouštění či omezení výroby u některých subdodavatelů, zejména v oblasti automotive. K nejistotě celého sektoru také přispívá fakt, že se Německu nepodařilo zabránit uvalení cel na dovoz automobilů z Číny do EU (může následovat čínské protiopatření s dopadem na německé producenty) a velkým faktorem nejistoty byly volby v USA.

Německo v roce 2023 vyvezlo do USA zboží v hodnotě 158 miliard eur. K možným dopadům nově uvalených cel na celkový německý export do USA, která avizoval vítěz prezidentských voleb Donald Trump, Institut pro ekonomiku v Kolíně (IW) propočítal modelový dopad zavedení cla ve výši 10 %. Německo by během dalších čtyř let dle simulace IW čelilo ztrátě HDP ve výši více než 127 miliard eur (ve stálých cenách roku 2020). Pokud by obě strany v důsledku obchodní války zvýšily dovozní cla na 20 %, stálo by to německou ekonomiku odhadem 180 miliard eur.

Řada publikovaných šetření řadí mezi dlouhodobě největší domácí brzdy hospodářského rozvoje stále vysokou byrokracii, kterou má zmírnit nový zákon Bürokratieabbaugesetz s očekávanými úsporami 1 miliardy eur ročně. K vysokým nákladům přispívá i cena energií, která v Německu činí 4 centy za kWh, což je nadprůměr v EU. Modernizace energetické infrastruktury je však omezená kvůli napjatému rozpočtu.

S ohledem na ekonomický vývoj a celkové zpomalení německé ekonomiky očekávají analytici mírné oživení nejdříve na konci roku 2024. Hlavní otázkou však zůstává, zda budou implementovaná opatření, včetně byrokratických zjednodušení a investic do energetické infrastruktury, dostačující k návratu německého hospodářství na trajektorii udržitelného růstu.

Lukáš Janura, ekonomický diplomat

Erik Siegl, obchodní rada

Hana Švédová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Berlíně