Druhá polovina listopadu nabídne k pozorování na obloze hned několik zajímavých „úkazů“ naráz. Navíc v příhodný podvečerní čas nedlouho po západu slunce. Znemožnit pozorování nicméně může především počasí, které poslední dobou přináší často zataženou oblohu. Před nedělním státním svátkem zatím alespoň předpověď na tuto sobotu slibuje jasnější oblohu. Naskýtá se tak možnost umožnit například dětem před spaním rozšířit vědomostní obzory a umožnit jim třeba zamávat astronautům.

Tuto středu 20. listopadu tomu bude již čtvrt století, od kdy lze datovat vznik Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station – ISS). Tehdy byl totiž na oběžnou dráhu vynesen první díl stanice modul Zarja. Po následujících necelých 2 letech započala další významná etapa, když stanici začala trvale obývat posádka. V posledních letech obvykle s 6 členy, aktuálně stanici obývá 7 osob. Z toho jen jedna žena – Američanka Sunita Williams, která společně se svým kolegou Barry Wilmorem musí zvládat stav bez tíže již 164 dnů.

^{ISS (Zdroj: NASA)}

Zmiňovaná ISS rychlostí 7 700 m/s (27 720 km/h) ve výšce okolo 417 kilometrů obkrouží za každou zhruba hodinu a půl jedenkrát naši planetu. Vzhledem k trajektorii se relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji pouhým okem snadno spatřit. Mnohdy patří k nejasnějším „hvězdám“. Možno rovnou zmínit, že spatřit lze aktuálně od východu večer putující jasný Jupiter (největší planetu Sluneční soustavy). Od jihovýchodu pak bude směrovat Saturn, u něhož lze za pomoci hvězdářského dalekohledu pozorovat známé prstence. Obvykle nejjasnější Venuše půjde zahlédnout jen krátce po setmění nad jihem, než zmizí za obzorem.

Zpět ale k ISS, která by za příznivého počasí měla být nyní vidět každý večer až do 25. listopadu. A to rovnou dvakrát denně v časovém v rozmezí od zhruba 17:30 hodin do 19:30 hodin. Dnes v sobotu 16. listopadu od 17:45 hod., kdy se objeví od jihojihozápadu (JJV) a bude směrovat na východojihovýchod (VJV). Poměrně však nízko nad obzorem v nejvyšším bodě v 22 stupních.

Jak dále plyne z výše uvedeného přehledu, druhý přelet se dnes uskuteční ještě od 19:21 hod. ISS bude však viditelná v porovnání mnohem kratší dobu, nicméně bude jasnější. Její tzv. magnituda (zjednodušeně svítivost) bude -0,7. Čím nižší číslo, tím zřetelnější viditelnost. Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, lze na noční obloze každopádně tedy spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů.

Princip pozorování

^{Zdroj: NASA}

Muskův vesmírný vláček

Budování vesmírné satelitní internetové konstelace Starlink v posledních týdnech nabralo na ještě větších obrátkách. Naposledy tento čtvrtek došlo hned ke dvěma startům rakety Falcon 9. Jedna odstartovala z Kalifornie, druhá z Floridy. Dohromady na oběžnou dráhu vynesly dalších 44 satelitů Starlink. Pro společnost SpaceX to značilo celkem 17 úspěšných vesmírných misí rakety Falcon 9 za poslední měsíc, resp. 31 dnů! Pokud nebudeme brát v úvahu „ztracené/odepsané/zničené“ Starlinky, nad našimi hlavami jich aktuálně krouží 6 657. Přestože jejich viditelnost se zejména u novějších modelů snížila, není každopádně problém na noční obloze jen při troše trpělivosti nějaký spatřit.

Nyní se navíc otevřela možnost spatřit rovnou celý „Muskův vesmírný vláček“. Tedy řadu družic Starlink letících ještě v řadě blízko za sebou, když po jejich vypuštění dochází teprve k pozvolnému směrování na jejich další dráhu. Dnes po 16:50 hod. by se měly začít objevovat od ZSZ směrem na VSV. Zjednodušeně řečeno, oči by mělo stačit směrovat na oj Velkého vozu, který obvykle každý na obloze nalezne. Objevit by se z tohoto směru mělo na 20 Starlinků ze čtvrtečního startu. Proletět by pak měly znovu ještě po 18:24 hod., nicméně to magnituda bude ještě vyšší (4,3), tedy již asi nebudou vidět.

Naopak v nedělní svátek pro opětovný přelet od 16:53 hod. je magnituda udávána na zajímavých 2,7. V pondělí 18. listopadu pak dokonce na 2,4. Starlinky by se opět měly objevit v podobný čas od 16:55 hod., znovu ze ZSZ směrem na V. O den později 19.11. po 16:59 hod. by již vzdálenost mezi sebou měly mít podstatně větší. „Časově“ asi 30 sekund. Pro středu časová predikce dat webu heavens-above.com udává přelety po 17:02 hod.

Vesmírná plachetnice

O plachetnici s označením ACS3 jsme blíže psali v článku „Sci-fi se stává realitou aneb vesmírná plachetnice rozvinula plachty“. Aktuální data udávají, že by v těchto dnech měla být opět ke spatření na večerní obloze. Dnes po 17:59 hod. od V směrem na S v nejvyšším bodě ve 30 stupních. Pozorovat by tak přes 7 minut měla být vidět pomalu pohybující se „hvězda“. Více nad hlavou v 61 stupních by se vše mělo zopakovat za ještě příznivější viditelnosti (magnitudy 2,2) po 19:48 hod. Jak je také patrno z níže uvedeného přehledu, tentokrát od ZJZ na SSZ.

Uváděné časy/podrobnosti o všech výše uvedených přeletech jsou vypočteny pro hlavní město Praha. Naše metropole nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit čas, směr či stupně.

Přestože v případě ISS lze z hlediska přesnosti hovořit o japonském vlaku, ostatní výše zmiňované objekty ve vesmíru mohou oproti úvodnímu predikcím doznat úprav viditelnosti či směrování…