Změny důchodů v režii Fialovy vlády, včetně dnes schválených úprav, ušetří roku 2050 českým veřejným financím 300 miliard ročně v dnešních cenách. Fatálním problémem je, že na nich není shoda napříč politickým spektrem

Dnes sněmovnou schválené významné změny v českém důchodovém systému zajistí další zásadní úspory veřejných financí ČR. Celková úspora ze změn provedených touto vládou, vypočtená pro rok 2050 v současných cenách, už tak v souhrnu činí přibližně 300 miliard korun (viz níže). Fakticky to roku 2050 bude výrazně více, a to kvůli inflaci a růstu ekonomiky, které se do té doby odehrají.

Fatálním problémem důchodových úprav provedených Fialovou vládou je ovšem fakt, že na něm neexistuje shoda napříč politickým spektrem. Tyto úpravy tak po roce 2025 může potkat podobný osud, který stihl Nečasovu důchodovou reformu, kterou zrušila pozdější vláda Sobotkova.

Tři scénáře schodku důchodového systému kolem roku 2050

1) Bez změn:

Schodek by činil 5 % HDP, tedy 400 miliard korun.

2) Se změnami (již schválenými) v podobě snížení tempa valorizace a zpřísnění předčasných důchodů:

Schodek by činil 3 % HDP, tedy 240 miliard korun.

3) Se změnami (nyní schvalovanými) v podobě postupného navýšení věku odchodu na 67 let a zúžení okruhu lidí, kteří mohou odcházet do penze dříve bez jejího krácení:

Schodek by činil 1,25 % HDP, tedy 100 miliard korun.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, TrinityBank