Téma války na Ukrajině vnímá a řeší snad každý, ale názory na tento konflikt se rozdělují do dvou hlavních táborů. „Chcimíři“ a „chciválkové,“ jak se jednotlivé tábory označují, mají jasno ve svém přesvědčení a nechápou, jak je možné, že opačný tábor vidí věci jinak. Co tedy jsou ty okolnosti, které tyto dva tábory tak rozdělují?

Chcimíři nesouhlasí s vyzbrojováním Ukrajiny, jsou pro okamžité zahájení diplomatických mírových jednání a považují invazi ruských vojsk za vyprovokovanou sebeobranu proti kolektivnímu Západu, který od roku 2014 zásobuje a vyzbrojuje Ukrajinu západními zbraněmi. Vidí posun hranic NATO směrem k Rusku jako porušení údajného slibu z 90 let, kdy tehdejší americký ministr zahraničí James Baker během jednání s Gorbačovem pronesl slavnou větu, že NATO se „ani o palec“ nerozšíří směrem na východ, pokud Sovětský svaz povolí sjednocení Německa a jeho začlenění do NATO.

Zde je argumentace chcimírů uspořádaná do klíčových bodů:

Diplomatické řešení a mír: Chcimíři jsou přesvědčeni, že válku na Ukrajině nelze vyřešit vojenskou cestou a že klíčem k ukončení konfliktu je okamžité zahájení diplomatických jednání. Věří, že další vyzbrojování Ukrajiny jen prodlužuje konflikt a zvyšuje utrpení civilistů.
Provokace ze strany Západu: Z jejich pohledu není ruská invaze bezdůvodná. Chcimíři argumentují tím, že Rusko bylo dlouhodobě provokováno západními zeměmi, zejména expanzí NATO směrem na východ. Připomínají slib z roku 1990, kdy USA údajně přislíbily, že se NATO nerozšíří „ani o palec“ na východ, pokud Sovětský svaz povolí sjednocení Německa.
Vyzbrojování Ukrajiny: Podle chcimírů NATO a Západ od roku 2014 aktivně podporují a vyzbrojují Ukrajinu, což Rusko vnímalo jako přímou hrozbu. Tento fakt vedl k vojenské akci Ruska, které invazi označuje za „speciální vojenskou operaci“ s cílem demilitarizace a denacifikace Ukrajiny.
Jaderná hrozba: Rusko je jednou z největších jaderných mocností světa, a z tohoto důvodu není možné řešit konflikt válkou, která by mohla eskalovat v globální jaderný konflikt. Chcimíři varují, že pokud by Rusko skutečně použilo svou plnou vojenskou sílu, výsledkem by byla katastrofa apokalyptických rozměrů.
Západní propaganda a mediální manipulace: Chcimíři často kritizují západní média za šíření jednostranné propagandy, která podle nich vykresluje Rusko jako jediného viníka. Vidí západní prezentaci konfliktu jako zkreslenou a nepřiznávají, že Západ hrál také svou roli v eskalaci napětí.
Historický kontext a obrana Ruska: V jejich očích se Rusko brání vůči agresivnímu posunu NATO na východ a vnímá situaci jako hrozbu pro svou bezpečnost. Považují současnou vojenskou operaci za logickou reakci na dlouhodobou geopolitickou a vojenskou expanzi Západu.

Chcimíři tedy věří, že další eskalace konfliktu a zbrojení je nebezpečné a kontraproduktivní. Namísto toho zdůrazňují nutnost okamžitého příměří a diplomatického vyjednávání, aby se předešlo globální katastrofě.

Chciválkové mají pevné přesvědčení, že Rusko je agresor, který bezdůvodně napadl suverénní stát Ukrajinu. Věří, že pokud by Ukrajina nekladla odpor, ruská expanze by se nezastavila pouze na jejím území, ale ohrozila by také sousední země NATO a další státy východní Evropy. Tento tábor vidí konflikt jako morální a existenční otázku: pokud by Západ Rusku nečelil nyní, mohl by v budoucnu čelit daleko větší hrozbě.

Argumentace chciválků spočívá v několika klíčových bodech:

Suverenita a mezinárodní právo: Podle chciválků je napadení suverénní Ukrajiny porušením základních principů mezinárodního práva. Ukrajina má právo na sebeobranu a Západ má povinnost ji podporovat, aby agresor nemohl beztrestně ohrožovat menší státy.
Prevence ruské expanze: Chciválkové věří, že Rusko má dlouhodobé imperiální ambice a usiluje o obnovení svého vlivu v postsovětském prostoru. Pokud by Západ nezasáhl, Putinovo Rusko by pokračovalo v agresi proti dalším státům, jako jsou například Pobaltské země nebo dokonce Polsko.
Historická zkušenost: Chciválkové připomínají zkušenosti z 20. století, kdy expanze totalitních režimů, jako byl nacismus či komunismus, vedla k devastujícím válkám. V jejich očích je nutné zasáhnout proti agresi co nejdříve, aby se předešlo dalším obětem a většímu konfliktu.
Humanitární pomoc a obrana lidských práv: Chciválkové se často odvolávají na humanitární hledisko. Ukrajina čelí obrovským ztrátám na životech civilistů, ničení infrastruktury a útokům na obytné oblasti. Podpora Ukrajiny je podle nich otázkou lidských práv a spravedlnosti.
Podpora demokracie a západních hodnot: Pro chciválky je konflikt vnímán jako střet mezi demokracií a autoritářstvím. Ukrajina je pro ně symbolem boje za svobodu a evropské hodnoty proti ruskému autoritářskému režimu. Vítězství Ruska by podle nich bylo porážkou pro demokracii a povzbuzením pro další autoritářské režimy po celém světě.
Ekonomické a geopolitické důsledky: Chciválkové rovněž argumentují, že jakékoliv ústupky Rusku by vedly k oslabení evropské a transatlantické bezpečnosti. Silný postoj proti Rusku by měl zamezit budoucím snahám o destabilizaci regionu. I když ekonomické sankce postihují i západní země, považují to za nutnou oběť pro zajištění dlouhodobé stability.
Role NATO a mezinárodního společenství: Chciválkové zdůrazňují, že NATO a mezinárodní společenství musí stát pevně za Ukrajinou, aby ochránilo kolektivní bezpečnost Evropy. Vidí to jako test důvěryhodnosti Západu a jeho závazků vůči spojencům.

Z těchto důvodů chtějí chciválkové pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny, posilování sankcí proti Rusku a zajišťování diplomatické a ekonomické podpory pro Kyjev. Věří, že pouze pevná obrana a odhodlání čelit ruské agresi mohou zamezit dalšímu rozpadu mezinárodního pořádku a eskalaci konfliktu do globálních rozměrů. Z výše uvedených důvodů, jsou přesvědčeni také o tom, že Ukrajina má právo na obranu a tedy i útok za pomocí západních zbraní dlouhého doletu k útoku na území hluboko uvnitř Ruska. Tyto zbraně ovšem jsou řízeny za pomocí vojáků NATO a západních satelitů, co Rusko považuje za přímé zapojení do války a nyní snižuje práh užití jaderných zbraní.

V této válce již zemřelo přes milion obětí a riziko eskalace do třetí světové války je skutečně blízko.

___

Zapojte se do diskuze!

Jaký je váš názor na rozdělené postoje k válce na Ukrajině? Jste spíše „chcimír“ nebo „chciválek“? Sdílejte své myšlenky, argumenty a zkušenosti v komentářích níže. Otevřená a respektující diskuze je klíčová pro porozumění různým perspektivám a hledání společných řešení v této složité situaci.