Milarepa

 Eduard Tomáš 

O knize

Románové zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milarepy, který žil na přelomu 11. a 12. století., patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milarepova životopisu jeho žákem lamou Račchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru. Navíc citlivě připojuje své vlastní transcendentální zkušenosti i hluboké duchovní poznatky své ženy Míly, neboť tento stěžejní prvek Milarepova života v Račchungově rukopisu chybí. Tomáš dosáhl duchovních zkušeností stejným způsobem jako Milarepa, s nímž se hluboce ztotožnil. Není na tom nic zvláštního, neboť všichni ti, kteří Pravdu upřímně hledají, ji nacházejí shodně s ostatními takto jdoucími. Milarepův příběh se zevně odvíjí ve středověkém Tibetu, avšak vnitřně se odehrává v duši každého poctivě hledajícího bez ohledu na geografické prostředí či historickou epochu. Zevní okolnosti a podmínky totiž nejsou podstatné, neboť ve Věčnosti nemají žádnou stálost, zatímco vnitřní zkušenosti jsou sounáležitostí věčné, neměnné moudrosti. Milarepa je vznešený příběh o hledání a nalezení pravdy. Je to příběh o putování po rozlehlých tibetských pláních, po strmých a klikatých horských stezkách, po malebných vesničkách a klášterech, ale především po záhadných krajinách lidského ducha. Na svých cestách za poznáním musí Milarepa překonat četné nástrahy vnějšího světa i nepříjemná úskalí své vlastní nevědomosti. A tak se postupně z vesnického chlapce stává obávaný černý mág, jenž dokáže přivolat ničivé krupobití, lama, zoufale toužící po spáse své duše a dosažení poznání, který neváhá pro svého gurua Marpu zdánlivě nesmyslně stavět a bourat kamenná obydlí, a nakonec velký básník a mudrc, jehož věhlas daleko přesahuje nebetyčné štíty Himálaje. Mudrc proto, že po mnohaletém usilovném a strastiplném hledání a bádání konečně pochopí a zažije ve svém nitru starou pravdu, že není začátku cesty ani konce, neboť on sám a vlastně každá živá bytost je v hlubině svého vědomí začátkem i koncem. Vydejme se tedy ve šlépějích našeho hrdiny a poznejme podmanivý kolorit středověkého Tibetu. Kochejme se krásou této vysokohorské a duchem prosvětlené země. To, co na cestách s Milarepou možná odhalíme, určitě překoná naše očekávání, neboť kdo z nás by netoužil po pravém štěstí a poznání skutečné Pravdy o životě... "Svatý život Učitele Milarepy nepotřebuje větší slávy. Sláva a mír budou však dány tomu, kdo někdy jen uslyšel jeho svaté jméno. A ten, kdo jeho přítomnost bude chovat hluboko v sobě samém, vejde s ním jistě do Říše blaženosti, slavného Nub déva čhen. Jakákoliv bytost, která i kdykoliv v pozdějších letech bude plna vůle k pohroužení do zkušenosti pravdy a která zaslechne byť jen pouhé vyprávění o osudech jeho života, bude ihned osvobozena od zlého myšlení a každé matoucí překážky na duchovní cestě. Nejvyšší odměny však dojde jistě ten, kdo se v tyto pravdy, osudy a příběhy plně pohrouží celým svým lidským srdcem. ÓM MANI PADME HÚM."   

O autorovi

Ukázka z knihy

"Že by veliký jógin a překladatel konal práci otroků a nevolníků a kráčel za pluhem? To by bylo velmi nepravděpodobné... A vtom ho spatřil. Na loňském ječném strništi opravdu kráčel muž za pluhem, taženým dvěma silnými dzo. Nevypadal vůbec na to, že by byl třeba jen krátce zažil "Lhag thong", nejvyšší vhled do duchovních moudrostí, přesahující obyčejné znalosti lidí. Töpaga si duchovního Mistra alespoň nikdy takto nepředstavoval. A přece byl lama Marpa jedním z nejvyšších mudrců. Byl to člověk trvale bdělý vnitřní Skutečnosti, avšak bez nejmenších zevních známek této bdělosti, takže lidé, kteří to nikdy nezažili, nic z jeho duchovnosti nepoznali a ani poznat nemohli. Spatřovali v něm jen obyčejného člověka. U takových Mistrů, jakým byl Marpa, není rozdílu mezi vnitřním a zevním. Žijí trvale v Jednotě, což není druhým ani patrné, ani pochopitelné.

Doporučená literatura