„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Když bylo mé babičce šedesát, začala každý den chodit pět mil. Teď je jí devadesát sedm a nevíme, kde k čertu je.

Ellen DeGeneres, komička

  • banana

Existují studie, které ukazují, že lidé v naši civilizaci začínají chátrat již po dosažení věku dvaceti sedmi let. Tělesně i duševně. Když si tak jeden představí, že střední délka života je tak okolo sedmdesáti pěti, je to docela dlouhé umírání. Že je to tak? Nebylo by tedy lepší se dožít smrti nejen za hodně a hodně dlouho, ale také, pokud možno, v co nejlepším stavu?

Výzkumy stoletých, se kterými si v posledních deseti letech roztrhl pytel, naznačují, že to lze. Že lze vlastním úsilím velmi výrazně zpomalit proces odcházení, popřípadě i částečně zvrátit již napáchané škody, které jsme si mizerným, neekologickým až zavrženíhodným provozem svého vlastního organismu na sobě napáchali.

V podstatě se jedná jenom o tři věci: o výživu, pohyb a prostředí.

Výživa. Ne vše, co můžeme bez okamžité újmy sníst, je pro náš organismus prospěšné. Je zásadní přejít od stravy k výživě, tedy od toho, co náš organismus snese, k tomu, co jej vyživuje. Všiml jsem si, že je to docela věda. Spolehnout se v tomto případě na reklamy, nebo doporučení obchodních řetězců, je čirým šílenstvím. V prvním kroku asi nelze pochybit, když se budeme opičit po šimpanzích a bonobo v jejich přirozeném životním prostředí.

Pohyb. Jedná se o dostatečné množství toho správného pohybu. Univerzálně doporučované je třicet minut aerobních aktivit denně. Pod aerobní aktivitou se rozumí činnost, kterou v pohodě “udýcháme” a “odboucháme” srdcem. Takže něco na úrovni svižné chůze, lehkého běhu a tak. Podotýkám, že je to třeba dělat pravidelně a často: schvátit se na dovolené jednou za rok, nebo jednou týdně není ono; namísto prospěchu to náš organismus spíše poškozuje.

Prostředí. Lze oprávněně očekávat, že pokud žijeme v blízkosti továrny na toxické plyny, budeme chátrat rychleji, než bychom chátrali jinde. Není to však jenom fyzické prostředí, které nás může poškozovat,  je to i prostředí sociální. Je důležité, abychom se v něm cítili fajn a je důležité, aby nás nepodmíněně přijímalo s vřelou, otevřenou náručí. Slůvko nepodmíněně je zde důležité. Například v některých organizacích se stává, že nás mají šéfové rádi, jenom když podáváme dobrý pracovní výkon. Stává se to i v rodinách. Tak tohle ne, to je láska něčím podmíněná. Nepodmíněnost znamená nepodmíněnost ve všem, a tedy i nepodmíněnost věkem. Některé společnosti hýčkají děti, milují mladé aerodynamické muže a lepé děvy a ženy, zatímco starší členy ze svého sociálního života vytěsňují. Někdy to jde až tak daleko, že starším lidem je odmítána práce, kterou by v pohodě mohli dělat, nebo jsou dokonce zaizolováváni do “pečovatelských” zařízení.

Výživu a pohyb si ještě jakžtakž můžeme zařídit sami. Fyzické prostředí částečně. Změnit kulturu širšího společenství lidí, do které se rodíme, v níž rosteme, učíme se, pracujeme, vychováváme děti a stárneme, je práce na celá desetiletí, ne-li staletí. Asi je snazší si tu správnou kulturu vyhledat na mapě a pak se k ní připojit. Ke které kultuře byste se nejraději připojili Vy? K té naší české?

Autor: Martin Hájek
Zařazeno v:

Další články v rubrice Ideas

Nejčastější příčinou úmrtí v USA je medicína.

výzkumná studie Smrt z rukou medicíny   Studie Death by Medicine tvrdí, že v roce 2001 zemřelo v Americe 783 936 občanů díky medicíně, 699 697 kvůli nemocem oběhové soustavy a třetí příčku s 553 251 obětmi zabírají novotvary (rakovina).  Samozřejmě, že oficiálně uváděné pořadí je jiné, medicína v něm nefiguruje.…
Zařazeno v:

Neplatit účty je jediný způsob, jak se uchovat v paměti obchodních kruhů.

Oscar Wilde Jak poznáte, že žijete v komerční společnosti? Podle toho, že si Vás nikdo nevšimne, dokud mu nezačnete něco dlužit. Dříve, když jsem trpěl občasnou sociální deprivací, tak jsem toho využíval. Prostě jsem nezaplatil a hned mi někdo zavolal. Dnes, když nám dlužné upomínky posílají SMS roboti, tak to už…
Zařazeno v:

O duševní zdraví dětí pečujeme bídně

Pavel Varvařovský, ombudsman Zpráva ombudsmana jak v České republice pečujeme o psychicky nemocné děti, která byla právě v těchto dnech zveřejněna, uvádí mnoho skutečností, které každého normálního člověka znepokojují. Jedná se například o absenci prevence, nedostatečnou psychiatrickou péči, malé léčebné kapacity a jejich zanedbaný technický stav, atd., atd., atd. Přesto přese…
Zařazeno v:
Tags: zdraví, život

Když se Vám nedaří, pak nejlepší, co můžete udělat, je usmívat se.

Michael LeBoeuf, profesor managementu Všiml jsme si, že někteří lidé se tímto heslem řídí bez použití rozumu: vždycky, když něco zkazí, smějí se tomu jako debilové. Příčinou inteligentního úsměvu není prostý fakt “ono se to nepovedlo”, ale skutečnost, že se nám konečně podařilo najít něco, co ještě neumíme. Začíná to tím,…
Zařazeno v:

Mladí muži v ganzích jsou významně náchylnější k duševním poruchám, než jiní mladí muži

Jeremy Coid, profesor psychiatrie Britští výzkumníci nedávno zjistili, že mladí členové gangů mají v 59% úzkostnou poruchu, v 85% antisociální poruchu osobnosti, a v 25% trpí psychózou, a konečně, že 16% z nich na to bere medikamenty. Laik by řekl, že jsou to magoři. Co je to gang? Vědci se shodují…
Zařazeno v:

Rozhodnutí nad životem a smrtí v ozbrojeném konfliktu může vyžadovat soucit a intuici. Lidé mohou mít tyto vlastnosti, zatímco roboti ne.

Christof Heyns, profesor, zvláštní zpravodaj pro mimosoudní, okamžité nebo svévolné popravy Tohle Heyns řekl v květnu 2013, když se na půdě OSN jednalo o výzkumu a nasazení tzv. LARů, Lethal Autonomus Robotics, samostatných smrtonosných robotů, kterým se tak říká proto, že se samostatně rozhodují, zda použít svých schopností k usmrcení (zřejmě)…
Zařazeno v:
Tags: intuice, lidé, život

Nejlepší odplatou je masivní úspěch.

Frank Sinatra, zpěvák Je to asi takový případ, jako když Jimovi Carrymu říkali, aby nedělal takové obličeje, že mu to zůstane, a teď ho za ty samé obličeje platí. Nebo ten případ, ve kterém zaměstnanec tak nenáviděl svého šéfa, až začal pořádně pracovat, a tak nakonec dosáhl úspěchu. Tato doporučení a…
Zařazeno v:

Cesta k úspěchu je vždycky v rekonstrukci.

Lily Tomin, herečka I latinské přísloví “per aspera ad astra”, nebo naše “přes překážky k úspěchu” jsou ohledně úspěchu zajedno: cesta k němu není snadná. Proto, maje na paměti uvedené přísloví, vždycky zpozorním, když mi někdo řekne, že je něco snadné či jednoduché: “Proč bych to měl, proboha svatého, dělat?” Proč…
Zařazeno v:

Mezi briliantní kreativitou a chováním toho největšího idiota na světě existuje mikroskopicky tenká linie. Takže co na tom sakra záleží, skoč!

Cynthia Heimal, spisovatelka Jsou organizace, které shánějí kreativce. Taky jsem to dělal. A s určitou pýchou prohlašuji, že jsem při těch stovkách výběrů nebyl neúspěšným. Myslím, že hlavně pro to, že jsem se již v raném dětství, které se táhlo těch prvních čtyřicet let, naučil - samozřejmě, že s velkou pomocí…
Zařazeno v:

Nemít v práci zábavu je tragédií, která hraničí se zločinem.

Tom Peters, manažerský guru   Co dnes váš šéf udělal pro to, abyste měli zajímavou a zábavnou práci, a co jste pro to udělali Vy? Nic? Tak to už hraničí se zločinem. Někdo tady totiž trestuhodně mrhá vaším umem. Platí to i v případě, že jste se opravdu bavili méně, než…
Zařazeno v:

Mnoho lidí ztotožňuje vysokou disciplínu s přísnými tresty, avšak přísnost je při trestání tím nejméně důležitým aspektem.

Roy F. Baumeister, psycholog   Stává se občas, že při výchově svých dětí, zaměstnanců, šéfů, nebo politiků, je vhodné uchýlit se i k trestům. Na rozdíl od psychopatů, kteří si pro potrestání úmyslně vytvářejí příležitosti a mají z trestání zvrácenou radost, většina lidí trestá nerada. A když už to dělá, dělá…
Zařazeno v:

Hlasitost nic nedokazuje. I slepice, která snese vejce, často kvoká tak, jakoby snesla asteroid.

Mark Twain Když se tak dívám na přenosy z poslanecké sněmovny, mám sklony věřit tomu, že se dívám na dvě stovky osob, z nichž sto devadesát devět kvoká a jedna spí. Kdyby z toho byla alespoň ta vejce! Abych však nebyl nespravedlivým. I my, nevolení a nevyvolení, hrdě kvokáme “hele, co…
Zařazeno v: