Dvojí tvář lenosti

Kateřina Lachmanová

O knize

Tématem této knížky není pouze lenost v klasickém a tradičním pojetí, ale lenost v širším slova smyslu. Mniši by řekli acedie neboli vnitřní rozklad, který se u jednoho projeví nedbalostí a nečinností, u jiného naopak horečnou aktivitou či svévolným tříštěním pozornosti a vnitřní energie srdce. Není tedy určena jen těm, kteří dělají málo nebo nic, ale i těm, kteří dělají příliš mnoho, puzeni však vším možným, jenom ne Duchem. (anotace z knihy)

Kniha je psaná působivě a je protkána mnoha zajímavými myšlenkami. Lze ji doporučit všem lidem, kteří jsou aktivní ve svém zaměstnání, rodině či službě církve – stejně tak studentům a všem, kteří ve svém oboru chtějí dosáhnout dobrých výsledků, ale nemají pevnou vůli.   Autorka nejprve rozebírá postavu „klasického lenocha“ (člověk, který nedělá nic) z různých úhlů pohledu jeho života. Nemalou částí upozorňuje na nebezpečí duchovní lenosti (lenosti v duchovní životě). Druhý úsek knihy se poté věnuje „notoricky přetíženému lenochu“  (člověk, který neustále musí něco dělat). Krom pěkných příkladů, jak se nám lenost dere do života a hatí naše plány a sny, poskytuje prostor také tématu modlitby, odpočinku, rodině, hledání Boží vůle, rozptýlení života či identitě člověka. Celá kniha i četné příklady mají pevný základ ve slovech Písma, ať už na základě biblických postav či příběhů, a je dokládána výroky mnoha světců církve.

O autorovi

Studovala postgraduálně v Římě na Papežském institutu Teresianum, specializaci v oborech spirituální teologie a teologická antropologie - doktorát z teologie obhájila r. 2003. Na Gregoriánské univerzitě absolvovala licenciátní studia psychologie (2004). Od r. 2005 pracuje v Pastoračním středisku při Arcibiskupství pražském, věnuje se pastoračně psychologickému poradenství a přednáškové a exerciční činnosti. Externě vyučuje na KTF v Praze a v Olomouci. Je autorkou několika knih z oblasti křesťanské spirituality

Ukázka z knihy

"Zavrhli úmysl, který Bůh s nimi měl." (Lk 7,30) Není to tak dávno, kdy mi začalo docházet, jak závažným tématem je lenost. Byly doby, kdy jsem ji běžně zařazovala do katalogu svých hříchů pro svátost smíření jen jako neškodnou vycpávku. Dnes bych řekla, že lenost je jednou z nejzávažnějších neřestí. Z nejzávažnějších proto, protože je schopna sama o sobě zablokovat člověka ve vývoji, v tom obyčejně lidském i v duchovním, zmařit celý potenciál Božího obdarování, které si s sebou nese každý člověk.