„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


defenes

Třetí pražská defenestrace

Po smrti Rudolfa II. se jeho bratr Matyáš opět snaží upevnit pozici katolické církve, jejíž, již tak slabé postavení bylo ještě dále otřeseno Rudolfovým majestátem. Již v březnu roku 1618 se sešel stavovský sněm a záminkou k jeho svolání byl vrchnostenský příkaz k uzavření dvou protestantských kostelů v městě Broumov patřícím řádu Benediktinů a dokonce zbourání kostela v Hrobu patřícím pražskému Arcibiskupství. Kostely byly postaveny luteránskými poddanými na pozemcích patřících katolické vrchnosti a to bez jejich svolení. Jednalo se o porušení tehdy široce uznávané zásady "Čí země , toho víra", která byla v předbělohorské době považována za nedotknutelné právo majitelů panství. Základem sporu byl nejasný výklad tzv. Rudolfova majestátu, zda poddaní na tzv. církevním zboží mají stejné právo svobodné volby vyznání, jako poddaní na tzv. komorním zboží tedy zboží královském. Je paradoxem, že na panstvích šlechtických, neměli poddaní možnost volby vyznání, kdežto na panstvích patřících králi tuto volbu měli.

Dne 21. a 22. května 1618 se sešel v Praze v Karlově koleji sjezd českých evangelických stavů, který odpovídal usnesení zemského sněmu z let 1609-10 v souvislosti s tzv. Rudolfovým majestátem.Dle tohoto usnesení měly české stavy právo svolat svými "Defensory"-česky obhájci "zvláštní sněm poradní" na obhajobu svých skutečných i domnělých práv. Císařem a Králem Matyášem byl však tento sjezd zakázán. Původcům sjezdu byl dáno na vědomí, že přesahují své kompetence a proto císař sněm zakazuje dříve" Nežli by týž oheň víceji vznícen byl". Zákon z roku 1609 však poskytoval další smírnou možnost řešení sporu, a to "zvláštní soud" osazený z poloviny katolíky a z poloviny evangelíky. Mělo se jednat o 24 vážených osob, jejich výběr byl svobodnou volbou každé ze znesvářených stran. Na toto řešení však v nastalém napětí nikdo nepomyslel.

  • 800px prager fenstersturz 1618

Vzhledem ke sporům táhnoucím se již od let 1609-10 během jednání o tzv. Rudolfově majestátu, byli oba tehdejší královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic považováni za původce zákazu sněmu. (dnes již víme, že autorem formulace zákazu byl ministr a císařův důvěrník kardinál Khlesl) A i díky tomu se vůči nim jako takovým, obrátil hněv nekatolických stavů. Císař také na poslední chvíli změnil zákaz v žádost o odklad sněmu ale již to nebylo nic platné. Stavové vědomi si faktu, že podnikají věc velmi nebezpečnou, také usilovali o přízeň "veřejného mínění", jakkoliv je tento pojem v počátcích 17. století věcí poměrně iluzorní. Nechali proto den před sjezdem ve všech kostelích pražských (výslovně česky i německy) přečíst výzvu, která měla tehdejší pražskou obec připravit na další události. Výzva také obsahoval mimo jiné prosbu 

"Aby Pán Bůh ráčil srdce Jeho Milosti Císaře pána a krále našeho k milosti a lásce svých věrných poddaných nakloniti",ale také větu  "ale i aby srdce jejich milostivých pánů stavů posilnil a potvrdil."

Z textu výzvy je patrno, že radikální roztržka s Habsburským domem, nebyla ještě na jaře roku 1618 na pořadu dne, nicméně stavovští předáci si byli vědomi vážnosti situace.

V úterý dne 22. května 1618 proběhlo v paláci Smiřických na malostranském náměstí jednání předáků stavovské opozice a na něm bylo rozhodnuto o provedení defenestrace hned nazítří. Ve středu 23. května 1618 po osmé hodině raní vydali se účastníci sněmu " s velikým houfem, na vozích, na koních i pěšky" na Pražský hrad. Po poradě zahájené modlitbami v tzv. "zeleném pokoji", kde se konávaly sněmy, odebrali se pod vedením Jindřich Matyáš Thurn a Václavem Budovcem z Budova na Starý královský palác do tehdejších místodržitelských kanceláří. Zde zinscenovali improvizované soudní líčení proti dvěma ze čtyř přítomných ministrů Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu z Martinic. Po vzrušené debatě byli oba místodržící shledáni vinnými z "rušení majestátu, nepřáteli stavů i obecného dobrého a odbojníky království Českého" (dnes bychom řekli velezrádci) a byli odsouzeni k smrti vyhozením z oken v druhém patře, která byla kolem 16-20 metrů nad zemí. Významným důkazem, že nešlo o momentální výbuch vzteku, je i fakt, že další dva přítomní členové zemské vlády tj. nejvyšší purkrabí Adam ze Šternberka a Matouš Děpolt z Lobkovic byli po provedení exekuce doprovozeni v čestném průvodu z Pražského hradu do města do svých bytů.

  • 800px prager fenstersturz wahrhafftige zeitung aus prag

První byl vyhozen Martinic. Říká se, že když padal, stihl vykřiknout: „Jesu, Maria, miserere mei!“ a jeden ze stavů reagoval slovy: „Schválně, jestli mu ta jeho Marie pomůže.“ Když se poté podíval z okna do příkopu a viděl Martinice živého, zvolal: „U všech svatých! Ona mu pomohla!“ Poté byl vyhozen Slavata, který si při pádu těžce zranil hlavu o římsu, a písař Fabricius. Všichni tři přežili, neboť pod okny paláce bylo údajně „nastláno“ listinami a jiným neřádstvem. Podle moderních výzkumů pánům místodržitelům také velmi pomohlo, že se půda pod okny svažovala a nebyla rovná. Ke chvíli před vyhozením píše soudobý český spisovatel a historik, Pavel Skála ze Zhoře, ve své Historii české toto:

"A tu teprve jeden každý soudil, že dolů z oken metáni budou. Ano i oni, když tomu porozuměli, že se s nimi nežertuje, ač prve nic pro svou vysokomyslnost a zpouru svou žádnému neříkali ani se nekořili, teď však teprve počali prositi, aby hrdlům jich uškozeno nebylo, ruce spínajíce a Boha prosíce, nohami o zemi zapírali a za milost žádali."

Martinic po dopadu pomáhá Slavatovi do paláce Lobkoviců, kde je přijala paní Polyxena, Slavata musel být pro svá zranění odnesen. Fabricius pádí dolů k řece. Pikantností situace bylo, že otřesený Slavata skončil v péči paní Polyxeny, kde byl Thurnem žádán k vydání. Paní Polyxena však odmítla a ubohého Slavatu kurýrovala. Dodnes na místech dopadu stojí kamenné památníky vděčných místodržících. Martinic ještě téže noci uprchl do Bavorska.Památná je věta vzteklého Thurna, která zněla: „Edle Herrn, da habt Ihr den anderen“ („Urození pánové, tady máte toho druhého.“). Za vyhozenými bylo vypáleno několik kulí. Avšak ani jedna nezasáhla cíl. Dodnes zůstává však záhadou, jakým způsobem někteří pronesli zbraně do zeleného pokoje. Před budovou je měli všichni odevzdat.

Martinic po dopadu pomáhá Slavatovi do paláce Lobkoviců, kde je přijala paní Polyxena, Slavata musel být pro svá zranění odnesen. Fabricius pádí dolů k řece. Pikantností situace bylo, že otřesený Slavata skončil v péči paní Polyxeny, kde byl Thurnem žádán k vydání. Paní Polyxena však odmítla a ubohého Slavatu kurýrovala. Dodnes na místech dopadu stojí kamenné památníky vděčných místodržících. Martinic ještě téže noci uprchl do Bavorska.

zdroj: wikipedia.org

Zařazeno v:

Další články v rubrice Kalendárium

Poprava 27 pánů a měšťanů na Staroměstkém náměstí (21.6.1621)

Staroměstská exekuce (poprava 27 českých pánů) ze dne 21. června 1621 byla hromadná poprava dvaceti sedmi vůdců stavovského povstání (tří pánů, sedmi rytířů, 17 měšťanů) na Staroměstském náměstí v Praze. Představovala nebývale krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května 1618a skončily 8. listopadu 1620 porážkou stavovských armád v bitvě na Bílé hoře u Prahy. Exekuce byla šokujícím a hrozivým představením, které mělo dokázat tehdejší Evropě,…
Zařazeno v:

První pitva

První veřejná pitva se uskutečnila 8. 6. 1600 a provedl ji Jan Jesenius. Jan Jesenius se narodil v roce 1566 ve Vratislavi. Studoval lékařství ve Wittenbergu a v Padově. Zaměřil se anatomii a chirurgii. Publikoval celou řadu chirurgických prací a byl osobním lékařem císařů Rudolfa II. a Matyáše. Později se stal…
Zařazeno v:

Bitva u Lipan

Bitva u Lipan se odehrála v neděli 30. května 1434 v lokalitě mezi vsí Hřiby a kótou 367 Lipská hora stojící přibližně jeden kilometr jižně od středočeské vesnice Lipany. Vojáci utrakvisticko-katolické aliance v čele s Divišem Bořkem z Miletínka zde drtivě porazili polní vojska sirotčího a táborského svazu, tvořící páteř vojenských složek radikálního křídla husitského hnutí. Debakl radikálů, v jejichž…
Zařazeno v:

Bitva u St.Albans

První bitva u St Albans byla první bitvou Války růží a odehrála se 22. května 1455 ve městě St Albans 35 km na sever od Londýna. Richard, vévoda z Yorku a Richard Neville, hrabě z Warwicku porazili Lancastery vedené Edmundem Beaufortem, který byl v bitvě zabit. Richard zajal krále Jindřicha VI. a sám sebe jmenoval strážcem Anglie. Lancasterové dorazili do města první a zaujali obranné postavení podél Tonmand Ditch a na…
Zařazeno v:

Gustav Frištenský

(18.5.1879-6.4.1957) Legendární zápasník Gustav Frištenský se narodil 18. května 1879 v Křečhoři u Kolína. Po narození byl prý neduživé dítě, ale s pomocí rodičů se zpravil natolik, že se začal učit řemeslu kovářskému a poté řeznickému. S bratry se už odmalička věnoval vzpírání a zápasení. V těchto disciplínách se zdokonalil natolik,…
Zařazeno v:

Jean Gabin

(17.5.1904 – 15. 11.1976) Jean Gabin, rodným jménem Jean-Alexis Moncorgé  byl významný francouzský herec, v Česku dodnes známý především svou filmovou roli komisaře Maigreta. Životopis Narodil se v Paříži jako Jean-Alexis Moncorgé, vyrůstal ve vesničce Mériel v okrese Seine-et-Oise asi 35 km od Paříže. Byl synem kabaretních bavičů, nejprve pracoval jako dělník a pomocná síla, ale již v 19 letech vstoupil do showbussinesu v proslulém pařížském kabaretu Folies Bergère. Před…
Zařazeno v:

Henry Fonda

(16.5.1905-12.8.1982) Henry Fonda byl slavný americký Oscarem ocěnený herec a také producent.  Vysoký, štíhlý muž s modrýma očima, tmavými vlasy, obrovským charisma a nezaměnitelným hlasem. To byl Henry Fonda. Pro mnohé jeden z nejlepších herců všech dob. Je otcem dalšího slavného herce Petera Fondy a neméně slavné herečky Jane Fondové. Je…
Zařazeno v:

Klemens von Metternich

(15.5.1773-11.6.1859) Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže Metternich-Winneburg-Ochsenhausen, vévoda z Portelly  byl významný šlechtic, politik a diplomat. Život Vyrůstal ve šlechtickém prostředí v Porýní. Jeho otec byl diplomatem trevírského dvora. Mladý Klemens Metternich studoval dva roky ve Štrasburku, mimochodem v době, kdy ve stejném městě své vojenské vzdělání právě dokončoval Napoleon Bonaparte. Studia Klemens dokončil v Mohuči. Po…
Zařazeno v:

Salvador Dalí

Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech   (11. května 1904 – 23. ledna 1989)  byl významný katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Život Dalí byl umělcem obrovského talentu a fantazie. Jako rodák z Katalánska trval na tom, že má arabské kořeny. Tvrdil, že jeho předkové byli potomci Maurů, kteří do Španělska vtrhli roku 711. Právě v…
Zařazeno v: