Její funkce v kuchyni je jasná a opodstatněná, je však důležité o ni pečovat, proto si přečtěte, jak vybrat digestoř, která bude na údržbu nejméně náročná.

Jak vybrat digestoř, jejíž údržbou nestrávíte polovinu života?

O odsavače par, stejně jako o jiné kuchyňské pomocníky, je třeba pečovat. Je ale rozdíl, zda si vyberete takový, který stačí zkontrolovat jednou za půl roku, případně i méně, nebo jiný, více náročný.

S odtahem

Klasické odsavače napojené do komína či do odtahové šachty vyvedené ven z baráku se řadí mezi téměř bezúdržbové. Jediné, co je zde třeba hlídat, jsou tzv. tukové filtry, které zachycují tuky obsažené v páře uvolňované během smažení, jenž by při proniknutí až k motoru digestoře mohli samotný motor poškodit. Tyto filtry však nejsou bezedné a čas od času se prostě zanesou. Proto je potřeba je minimálně každého půl roku vyjmout (ve většině případů se jedná o kovové filtry, které jdou snadno vyndat) a umýt jarem případně v myčce na nádobí. Dnes už se navíc dají sehnat i digestoře s funkcí nasycenost filtrů, která vám sama připomene, kdy je filtr plný usazenin a je třeba jej umýt.

Recirkulační

Existují kuchyně, ve kterých klasické napojení na komín či šachtu vedoucí ven není možné a v takovém případě je nutné se uchýlit k tzv. recirkulačním digestořím, jenž obsahují filtry s uhlíkem. Při nasátí vzduchu tak dochází k jeho čištění přes tyto filtry a následné „vrácení“ již vyčištěného zpět do místnosti. A stejně jako jiné filtry, i ty uhlíkové se zanáší a je proto nutné je minimálně každých šest měsíců vyměnit za nové (případně sehnat kvalitnější, dražší, které se dají také mýt v myčce).

O snadnosti údržby rozhoduje i povrch

Nerez, sklo či jiné, většinou kovové, materiály se dnes používají na vnější povrchy odsavačů. A právě o povrch digestoře je třeba také pečovat, protože čelí nejsilnějšímu náporu par plných mastnost a dalších nečistot, které se na něm logicky usazují.

Nerezový povrch

Jedná se o nejčastěji používaný materiál, protože je nejvíce stálý, nepodléhá vnějším podmínkám. Je však nutné při jeho očišťování používat kvalitní neagresivní čisticí prostředky nejlépe určené právě pro nerezové materiály. Neškodné jsou v tomto případě prostředky obsahující líh, nedoporučují se naopak ty s obsahem benzinu, které by mohly zanechat duhový film či čistidla na dřezy nebo baterie, které by mohly povrch rozežrat.

Pokud uvažujete o koupi digestoře s tzv. kartáčovaným nerezovým povrchem (na povrchu jsou patrné tahy kartáčem), pamatujte, že při jeho čištění je dobré vést tahy ve stejném směru, jako jsou tahy na povrchu, abyste dokázali odstranit všechny nečistoty.

Závěrečné ošetření povrchu

Omýt filtr jednou za čas, omýt povrch v rámci velkého úklidu a máte hotovo? Omyl! Abyste si práci co nejvíce usnadnili, je více než vhodné po očištění nerezového povrchu digestoře použít ještě nějaký prostředek na jeho ošetření. Dokonalým čištěním totiž zbavíte povrch i ochrany, proto je zapotřebí použít například prostředky pro ošetření ušlechtilé oceli, které na povrchu vytvoří ochranný film, jenž zabrání usazování, lépe odolávají mastnotám, a navíc brání zanechávání otisků prstů.

Digestoř téměř bez údržby – kterou tedy zvolit?

Zatočila se vám z nutných kroků pro údržbu odsavačů hlava? Nezoufejte, stačí si jen vybrat takovou, jejíž údržba pro vás bude přijatelná. Obecně nejméně náročné jsou digestoře napojené na odtahovou šachtu s jiným povrchem než nerezovým (nezůstávají na něm fleky, je možné jej čistit téměř čímkoli). Počítejte však s tím, že takový materiál může časem začít reznout.

A co vy – udržujete svou digestoř, abyste zajistili její delší životnost a optimální výkon? Našli jste odsavač, jehož údržba vás nestojí téměř žádný čas? Nebo se čištěním příliš nezabýváte a řídíte se heslem „až přestane fungovat, koupím nový“? Pochlubte se.