Z důvodu vysoké inflace a nestabilní ekonomiky se Turecko v minulé dekádě dostalo poněkud mimo zájem světových investorů. Od počátku roku 2024 nicméně dochází k výraznému oživení. Investiční klima v Turecku je pozitivně ovlivněno jeho velkým domácím trhem, příznivou demografií, kvalifikovanou pracovní silou, dohodou o celní unii s EU a strategickou polohou v širším regionu jihovýchodní Evropy, států Zálivu a severní Afriky. Země zachází se zahraničními investory stejně jako s těmi domácími a klade jen malá omezení na akvizice zahraničních firem.

Výrazný podíl na zvýšení atraktivity tureckého investičního prostředí má široký a flexibilní systém investičních pobídek, který se skládá ze čtyř hlavních pilířů investičních pobídkových schémat: všeobecného, regionálního, prioritního a strategického. Investorům je poskytováno snížení daně z příjmu právnických osob, osvobození od cla, osvobození od DPH a vrácení DPH, podpora s podílem zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení, slevy na srážku daně z příjmu, přidělování pozemků a podpora úrokových sazeb u investičních úvěrů.

Úlevy pro vědu a výzkum

Pobídky podporují zvláště investice do výzkumu a vývoje, do zelených technologií, do rozvoje strategických průmyslových odvětví a do rozvojových regionů Turecka. Mezi klíčové aspekty patří daňové odpočty až do výše 100 % výdajů na výzkum a vývoj, vládní krytí poloviny pojistného na sociální zabezpečení pro pracovníky výzkumu a vývoje, daňové úlevy na veřejně nabízené akcie společností zabývajících se výzkumem a vývojem a přístup k půjčkám a grantům. Investice do výroby elektrické energie z biomasy, solární, vodní, geotermální a větrné energie jsou podporovány v rámci obecného systému pobídek a mohou být osvobozeny od DPH a cla. Zelené investice mohou také získat investiční podporu v rámci programu prioritních investic.

V zemi dále existuje zvláštní kategorie investičních pobídek, které jsou přizpůsobeny jednotlivým projektům tak, aby plnily rozvojové cíle, včetně bezpečnosti dodavatelského řetězce, snížení zahraniční závislosti, technologické transformace, inovací a odvětví náročných na výzkum a vývoj a s vysokou přidanou hodnotou. Pobídky pro tyto typy projektů prověřuje Ministerstvo průmyslu a technologie a jsou schvalovány prezidentským dekretem. Mezi dané pobídky patří daňové úlevy, snížení daně ze mzdy a příspěvků na sociální zabezpečení, finanční podpora (dotace na energie a úroky, vládní partnerství), přidělování pozemků až na 49 let a další výhody, včetně záruk státních zakázek. Program upřednostňuje investice do energetických technologií, integrované metalurgie, petrochemie, biotechnologií, lékařských technologií, dopravních technologií, obranných systémů, elektroniky a informačních a komunikačních technologií.

Víc než polovina investic z EU

Historicky Turecko přilákalo v letech 2002 až 2023 celkem 271 mld. USD v přímých zahraničních investicích. Z toho zdaleka největší podíl představovaly projekty z evropských zemí, přičemž 58 % celkových investic pocházelo z členských zemí EU. Následovaly asijské země a USA. Toto platí i pro první tři čtvrtletí roku 2024, kdy největší podíl náležel Nizozemsku (19 %), Německu (12 %), USA (11%), Irsku (8 %) a Švýcarsku (7 %), zatímco EU jako celek zaznamenala 52 % podíl.

Významnými sektory pro uplatnění českých firem jsou především energetika a dobývání surovin, doprava a logistika, urbanizace a smart cities, obranný a kosmický průmysl, technologie, IT a pokročilé inženýrství, životní prostředí a nakládání s odpady, zemědělství a chovatelství, management civilní ochrany a zvládání přírodních katastrof a vzdělávání.

České firmy jsou na tureckém trhu dlouhodobě aktivní. K významným patří například investiční projekty v energetice. Společnost ČEZ se výrazně angažovala v konsorciu s tureckou firmou Akenerji Elektrik Üretim a její mateřskou firmou Akkök Group. Společnost ENERGO-PRO v Turecku postavila vodní elektrárny Karakurt a Alparslan 2, dále vlastní pět hydroelektráren a poblíž Ankary otevřela továrnu na generátory a turbíny. Škoda Transportation vlastní 50 % podílu ve společnosti Temsa, která je největším výrobcem autobusů v Turecku. Firma současně dodala beztrolejové bateriové tramvaje do měst Konya a Eskisehir. Konsorcium AŽD Praha a CROSS Zlín realizovalo projekt na výstavbu inteligentního dopravního systému v Izmiru. V Turecku působí také Metrostav, který prostřednictvím svého joint-venture Metrostav Ankara Inşaat, A.Ş. zhotovil např. podzemní lanovku Aşiyan – Hisarüstü v Istanbulu. Společnost ECOONE EUROPE. získala v Turecku strategického partnera pro vlastní výrobu generátorů atmosférické vody (AWG). Dalšími etablovanými firmami na tureckém trhu jsou Škoda Auto, Ferrit, Optokon, Moser, Lasvit či Budějovický Budvar.

Mezi ČR a Tureckem je v platnosti dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic. Velký turecký trh a systém podpory investování bude do budoucna nabízet i dalším českým firmám bohatý potenciál pro spolupráci.

Roman Seidl, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ankaře