Zboží z Turecka putuje přes Palestinu

Konflikt narušil i dovoz do Izraele, zejména z Turecka. Turecko v reakci na válku uvalilo na Izrael totální obchodní embargo, ale izraelští dovozci našli způsob, jak omezení obejít prostřednictvím „palestinské kličky“, kdy zboží deklaratorně určené pro Palestinu je díky spolupráci s palestinskými prostředníky přesměrováno do Izraele. V červenci 2024 vzrostl dovoz „Palestiny“ z Turecka oproti předchozímu roku o 1 180 %, a to z pouhých 9,3 milionu dolarů na 119,6 milionu dolarů. Mezi klíčové produkty patří zejména stavební materiály – cement, ocel a těžební materiály, u nichž došlo k nárůstu o 463 000 %, 51 000 % a 35 000 %. Vývoz automobilů se rovněž zvýšil o 5 000 %. Turecká vláda tak zavírá oči a vychází vstříc tlaku svých vývozců. Jiný způsob obcházení embarga využívá přesměrování zboží přes třetí země, zejména Řecko, ale ve srovnání s palestinskou kličkou se jedná o cestu nákladnější a časově náročnější. Celkově činil dovoz z Turecka v roce 2023 asi 5 mld USD, podle neoficiálních informací by „palestinská klička“ měla umožnit jej vrátit na úroveň cca 2 mld USD za celý rok 2024.

Snížení úvěrového ratingu

Kvůli zvýšeným fiskálním a politickým rizikům spojeným s válkou snížily agentury Moody’s a S&P již v první polovině roku 2024 úvěrový rating Izraele z A1 na A2 resp. z AA+ na A+ s negativním výhledem. Se stejným odůvodněním přistoupil ke snížení ratingu země v srpnu i Fitch (z A+ na A) a výhled rovněž označil za negativní. Fitch má pověst Izraeli dlouhodobě nejvlídněji nakloněné agentury. Shoda na negativním výhledu naznačuje, že agentury nevylučují další pokles ratingu, zejména prodlouží-li se válečný stav až do roku 2025 či dojde-li k vypuknutí konfliktu většího rozsahu s teroristickým hnutím Hizballáh v Libanonu, anebo s Íránem. Indicie z Moody‘s a z S&P naznačují, že obě agentury by mohly přistoupit k dalšímu přehodnocení ratingu Izraele v horizontu několika týdnů. Důvodem k těmto úvahám může být pohled z perspektivy výnosů vládních dluhopisů, kde dnešní rozdíl mezi výnosem dluhopisů USA a Izraele činí 1,8 %. To je dle analytiků výrazný rozdíl, který by spíše odpovídal zemím s úvěrovým ratingem kolem BBB-.

Snížení ratingu reflektuje i předpokládaný nárůst vojenských výdajů Izraele, které by měly podle odhadů vzrůst ze stávajících 5,3 % HDP na 6,8 % a vzhledem k vývoji bezpečnostní situace v blízkovýchodním regionu na této výši setrvat, neboť Izrael plánuje zvyšovat vojenskou přítomnost na svých hranicích a investovat do rozvoje obranného průmyslu v zájmu posilování své nezávislosti na zahraničních dodavatelích. Pro izraelskou vládu snížení ratingu samozřejmě znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, který by se mohl v příštím roce blížit až k úrovni 72 % HDP (ještě v roce 2022 činil 60,5 % HDP).

Rostoucí nezaměstnanost

Konflikt (povolávání záložníků do vojenské služby, desítky tisíc evakuovaných z oblasti u libanonských hranic a podél pásma Gazy) má negativní dopad také na zaměstnanost v Izraeli. V červenci míra nezaměstnanosti dále poklesla na 2,8% a projevuje se nedostatek pracovních sil v řadě kriticky důležitých odvětví, mj. i v odvětví špičkových technologií, klíčovém motoru izraelského hospodářského růstu.

Milan Slanec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu