„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Sókratés

Sókratés (4.6. 469 – 399 př. n. l.), řecky Σωκράτης, bez diakritiky Sokrates, byl athénský filosof, učitel Platónův. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filosofie, neboť na rozdíl od svých předchůdců předsókratiků, kteří pátrali po původu a příčinách světa, Sókratův zájem se soustředil na záležitosti člověka a společnosti; jak praví Cicero, „snesl filosofii z nebe na zem“. Svou dialektickou metodou položil základy západního kritického myšlení.

  • socrates

Život Sókratův

Sókratés sám nezanechal žádné spisy. Aristofanés si ze Sókrata, jemuž tehdy bylo po čtyřicítce, dělá legraci ve své komedii Oblaka a v dalších hrách (např. Ptáci, Kalliás, Eupolis a Telekleidés). Hlavním pramenem informací o Sókratovi jsou spisy dvou jeho žáků – Xenofónta aPlatóna (Obrana Sókratova, Kritón, Faidón, Symposion, Theaitétos, Parmenidés). Další informace lze nalézt v díle Platónova žáka Aristotela. Sochy a busty, které Sókrata znázorňují jako šeredného muže, se inspirovaly tím, jak ho popsal Platón.

Otcem Sókratovým byl sochař Sofróniskos a matkou porodní bába Fainareté, pocházel z dému Antiochidova a narodil se v 3. roce 77.Olympiády. O jeho mládí nevíme mnoho, zřejmě se mu ale dostalo vzdělání, které mu otec podle athénských zákonů musel poskytnout –gymnastika, hudba, gramatika (zahrnovala četbu Homéra, Hésioda a dalších básníků). Oženil se s Xantippou, s níž měl tři syny. Sókratés sám se zmiňoval o tom, že když se naučil žít s Xantippou, dovedl by se vypořádat s kterýmkoli jiným člověkem právě tak, jako krotitel koní je po zkrocení opravdu divokých zvířat schopen jednoduše nakládat se zvířaty klidnými. Mezi Sókratovy zábavy patřily návštěvy symposií, tedy pitek, v nichž nezůstával pozadu.

Za první fáze Peloponéské války se účastnil bitvy u Potidají, bitvy u Délia a bitvy u Amfipole. Z Platónova Symposia se dovídáme, že byl dokonce vyznamenán za statečnost. V nebezpečné situaci zůstal se zraněným Alkibiadem a zřejmě mu tak zachránil život. Thúkýdidovy Dějiny peloponéské války zaznamenávají jeho službu v armádě. Podle těchto zdrojů chodil Sókratés jako voják bos, a to dokonce i v bitvě u Potidají, kde athénské vojsko pochodovalo přes zamrzlou řeku. Jindy prý Sókratés zůstal stát ve vojenském táboře celý den bez hnutí, ponořen do svých myšlenek.

 

[editovat]Soud se Sókratem a jeho smrt

Po roce 422 př. n. l. získali v Athénách vliv mladí političtí reformátoři v čele se Sókratovým žákem Alkibiádem. Kvůli nim vypukla další fáze Peloponéské války, ve které byly Athény se svými spojenci poraženy a skončil tak jejich zlatý věk. Vlády v Athénách se chopila tzv. vláda třiceti tyranů v jejímž čele stál Kritiás, další Sókratův žák. Platón účast v ní odmítl.

Po pádu této vlády byl Sókratés obviňován, že jeho filosofie zrodila tyto vlády a přivedla Athény k porážce ve válce. Athénský lidový soud, vedený třemi významnými osobami, vyšetřoval Sókrata pro podezření z bezbožnosti a kažení athénské mládeže. K tomu možná přispěla i Aristofanova komedie Oblaky, která líčí, jak se vlivem Sókratova učení synové obracejí proti svým otcům.

Na soud se Sókratés nepřipravil, ale jeho improvizovaná obhajoba byla jednou z nejlepších v dějinách soudnictví. Přesto byl Sókratés shledán vinným a odsouzen k trestu smrti požitím bolehlavu. Jeho řeč před soudem sepsal Platón jako Obranu Sókratovu, jeho smrt líčí dialogy Kritón a Faidón.

Někteří historikové, či filosofové (mezi nimi např. Jan Patočka) zastávají teorii, že Sókratés je pouze fiktivní postavou, kterou vynalezl Platón a zpopularizoval Xenofón s Aristofanem, kteří do postavy promítali své názory, které by společnost nemohla přijmout jako názory jejich. Tento pohled je však velmi menšinový.

Ukázka z Obrany Sókratovy

Nevzniká z peněz ctnost, ale z ctnosti vznikají peníze i všechny ostatní pro lidi dobré věci, v soukromí i v obci. Jestliže hlásáním těchto zásad kazím mládež, byly by tyto zásady škodlivé. Tvrdí-li však někdo, že hlásám něco jiného, mluví nepravdu. A tak bych mohl jenom říci: Poslechněte, Athéňané, Anita nebo neposlechněte a osvoboďte mne nebo neosvoboďte, vězte však, že nebudu jednat jinak, ani kdybych měl stokrát umřít!

Sókratés

Sókratovo myšlení

Sókratés byl přesvědčen, že lidé chybují hlavně proto, že nedovedou správně užívat svůj rozum a že jednají podle svých domněnek, místo aby se snažili skutečně poznávat. Proto se rád pouštěl do rozhovorů a kdykoli jeho společníci něco tvrdili, vyptával se jich tak, aby si protiřečili a museli uznat, že to vlastně nevědí. Větu „Vím, že nic nevím“, Sókratés patrně neřekl, byl však vůči ostatním ve výhodě v tom, že věděl o svých omezeních. Pro vnitřní hlas, který ho varoval, co není správné, užíval Sókratés pojem daimonion.

„Vím, že nic nevím“

Tento výrok se Sókratovi sice často připisuje, ale pochází z nepřesné interpretace Platónovy Obrany Sókratovy. Příslušná pasáž zní v překladu Františka Novotného následovně:

Zašel jsem ke kterémusi z mužů podle zdání moudrých, abych buď tam anebo nikde usvědčil věštírnu z nepravdy a ukázal její odpovědi: „Tento muž je nade mne moudřejší, a ty jsi tvrdila, že já jsem moudřejší.“ A tu, když jsem ho prozkoumával – nepotřebuji ho totiž uvádět jménem, ale byl to jeden z politiků, u kterého se mi něco takového stalo, občané athénští, když jsem ho zkoumal a rozmlouval s ním –, nabyl jsem mínění, že se tento muž zdá moudrým, jak mnoha jiným lidem, tak obzvláště sám sobě, ale že moudrý není; a potom jsem se pokoušel mu ukazovat, že se domnívá, že je moudrý, ale že není. Tu jsem si tím znepřátelil i jeho i mnohé z přítomných; avšak odcházeje uvažoval jsem sám u sebe, že proti tomuto člověku jsem já opravdu moudřejší; bezpochyby totiž ani jeden ani druhý z nás neví nic dokonalého, ale tento se při svém nevědění domnívá, že něco ví, kdežto já ani nevím, ani se nedomnívám, že vím; podobá se tedy, že jsem nad něho moudřejší aspoň o něco málo, právě o to, že co nevím, ani se nedomnívám, že vím.

Sókratés

Sókratovské dialogy

Sókratovské dialogy jsou dílo Platónovo, literární forma rozhovoru mezi (fiktivním) Sókratem a dalšími postavami jeho doby. Ideje, které se Platón snaží zprostředkovat, nevycházejí přímo z úst jednotlivých postav, ale objevují se postupně prostřednictvím sókratovské metody a pod jeho vedením. Jedním z vrcholů této dialogické metody je například dialog o zbožnosti, Euthyfrón.

V Platónově filozofickém systému je učení procesem vzpomínání či upamatování. Duše, dříve než se vtělí do těla, přebývala ve světě idejí. Tam viděla věci, tak jak skutečně jsou, a nikoli jen stíny či obtisky těchto věcí, které pozorujeme na zemi. Procesem tázání může být duše přivedena k tomu, aby se upamatovala na ideje v jejich čisté podobě a došla tak moudrosti.

Autor: Retel
Zařazeno v:

Další články v rubrice Osobnosti

Podnikatel Roku 2012

Rok se sešel s rokem a je tady opět vyhlášení podnikatele roku pro rok 2012. Tato soutěž je v České republice pořádána již od roku 2000 společností Ernst & Young a každý rok jsou vyhlašovány různé kategorie, včetně kategorií regionálních. Podnikatelem roku 2012 se stal František Piškanin, majitel logistické firmy Hopi. František…
Zařazeno v:

Louis Armstrong

Louis Daniel Armstrong (4. srpna 1901?, New Orleans – 6. července 1971, New York) - známý také pod přezdívkami Pops a Satchmo (v překladu něco jako „Velká huba“), byl slavný americký jazzový trumpetista a zpěvák. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších jazzových umělců 20. století. Dětství Narodil se v roce 1900…
Zařazeno v:

Jannis Samaras - podnikatel roku 2011

Kdyby v České republice existovalo něco jako „americký sen“ byla by rodina Jannise Samarase zářným příkladem toho, že pokud je člověk dostatečně houževnatý a jde si za svými cíli, a to i přes počáteční neúspěchy a zdolávání všech těžkostí života, stane se ukázkou splněných tužeb a přání.   Podnikatelský sen vlastně začíná…
Zařazeno v:

Zdeněk Bakala

Zdeněk Bakala (* 7. února 1961, Opava, Československo) je český podnikatel. V 19 letech emigroval do USA. Studoval na University of California v Berkeley. Později studoval na Dartmouth College. Pracoval pro firmu Credit Suisse First Boston v New Yorku, Londýně a nakonec v Praze. Od nuly na seznam nejbohatších lidí světa!…
Zařazeno v:

Carlos Slim Helú

45 miliónů každou hodinu! Je nejbohatším mužem planety, jeho majetek roste každou hodinu o 45 milionů korun! Čemu vděčí za tak fenomenální úspěch? Kam investuje? A k čemu potřebuje Boeing 737? Zní to jako by přicházely nové časy, je tomu doopravdy tak? Na vrcholu pomyslného žebříčku nejbohatších lidí planety nastalo zemětřesení,…
Zařazeno v:

Bernard Arnault

Bernard Arnault (* 5. března 1949, Roubaix, Francie) je francouzský podnikatel. Je nejbohatším Francouzem a nejbohatším Evropanem s celkovým majetkem v hodnotě 41 milliard amerických dolarů a umístil se na čtvrtém místě Forbesova seznamu nejbohatších lidí na světě. Vystudovaný inženýr je předsedou představenství koncernu LVMH, do kterého patří značky jako výrobci…
Zařazeno v:

Isaac Newton

Sir Isaac Newton ( 4. ledna 1643 – 31. března 1727 ) byl anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva. Jeho publikace Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, vydaná v roce 1687, položila základy klasické mechaniky a dnes bývá…
Zařazeno v:

Sergey Brin

Sergey Brin (* 21. srpna 1973) je americký podnikatel, který je spolu s Larry Pagem spoluzakladatelem společnosti Google, která provozuje stejnojmenný fulltextový vyhledávač. Narodil se v Moskvě jako syn matematika a ekonomky. V roce 1979 celá rodina emigrovala do USA. Během studií Ph.D. v oblasti počítačů na Standfordské univerzitě se Brin…
Zařazeno v:

Edita Steinová (1891 - 1942)

Edita Steinová je osobností většině lidí patrně neznámou, ale nesmírně inspirativní svým přístupem k životu a svou zarputilou povahou dopátrat se pravdy. A to vše v letech, kdy život nebyl jednoduchý pro nikoho, natož pro ženu, která nejenže měla ambice, jenž ve většině případů byly ženám odepřeny, ale její životní síla a energie…
Zařazeno v:

Napoleon Bonaparte

Napoleon I. Bonaparte (1769 – 1821) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804 – 1814 a 1815. Narodil se na Korsice do rodiny nepříliš zámožného příslušníka úřednické šlechty. V devíti letech jej otec odvezl do Francie, kde jako stipendista studoval v místních vojenských školách. Po smrti otce, ve svých…
Zařazeno v:

Lao-c'

Lao-c' (čínsky 老子 = Starý mistr) je jedna z nejvýraznějších postav čínské filosofie, jejíž historická existence je ovšem nejasná. Čínská tradice umísťuje jeho život do 6. století př. n. l., mnoho moderních škol však jeho existenci staví do 4. století př. n. l., případně jej považuje za kompilát postav několika filosofů…
Zařazeno v:

Lawrence Joseph Ellison

Jen málo lidí se může chlubit tím, že v jednu chvíli byli nejbohatšími na celé planetě. Šéf Oraclu Larry Ellison může. V roce 2000 nakrátko získal postavení lídra v žebříčku světových boháčů, ale to mu pak opět uzmul jeho věčný rival Bill Gates se svým Microsoftem. Dnes už je „pouhou“ světovou…
Zařazeno v: