„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Proč vůbec leadership?

  • Pozorovatelný zájem o leadership se objevil až někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, a to v souvislosti s tehdejšími změnami prostředí

Pozorovatelný zájem o leadership se objevil až někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, a to v souvislosti s tehdejšími změnami prostředí, ve kterém lidé, kolektivy lidí, jejich instituce a organizace i celé státy působily.

Věřilo se, a důkazy tomu nasvědčovaly, že existence politického, organizačního, týmového leadershipu způsobuje rozdíl. Vede k výsledkům, nad kterými zůstává rozum stát a které lidé oceňují.

Následné studie, a bylo jich od těch dob tisíce a tisíce, tyto domněnky potvrdily: leadership má zásadní význam v oblasti vypořádání se s komplexitou obklopujícího prostředí.

Zásadní význam leadershipu se však neukazuje jenom při vedení druhých lidí, ale také při sebevedení, vedení sebe sama. Bez něj se lidé a uskupení lidí podobají frustovaným částečkám, které se hnány nepředvídatelnými a rychle se měnícími vnějšími okolnostmi sice pohybují rychle, stále, ale v podstatě nikam.

Neschopnost vést sebe sama má mnoho názvů; hektický životní styl, nerovnováha mezi prací a soukromých životem, neadekvátní hospodaření s časem jsou jen příklady. Neschopnost vést sebe sama se projevuje ve zvýšené míře stresu, úzkostných stavech, depresích a jiných, nejenom psychických, onemocněních.

Zatímco organizační leadership (vedení druhých lidí) byl v historii lidské civilizace důležitý vždycky, vedení sebe sama vystupuje významně do popředí teprve v posledních třiceti letech. To proto, že se naše kultura, a to zejména euroalantická, výrazně individualizovala. Dříve jsme se mohli spolehnout na vedení kmenových bůžků a bohů, stařešinů rodu, knížat, králů, státníků a politiků, přesunulo se těžiště této odpovědnosti hodně na nás samotné. Neříkejte, že ne.

S odvolávkou na výzkumy tvrdím, že 40% dospělé populace neumí vést seba sama ani trochu. A ten zbytek? No, odhadněme, to podle těch v dané oblasti nejvíce rozvijených. Touto skupinou jsou manažeři, kteří jsou ve vedení sebe sama v posledních třiceti letech promyšleně rozvíjeni - vzděláváni, trénováni, koučováni, mentorováni a já nevím co ještě - a měli by to tudíž zvládat nadprůměrně. Statistické údaje ukazují, že pouhá dvě procenta z nich to jakž takž zvládají. Je na místě se domnívat, že v celé populaci to bude ještě horší.

Zkuste si pro začátek odpovědět na následující otázky:

  • Stalo se Vám v posledním roce, že jste se uslyšeli říkat “Nemám čas”?
  • Cítíte, že nemáte dost času na to, co byste dělali rádi?
  • Děláte opakovaně nějakou práci, která Vám zabírá nějaký významnější čas, neradi?
  • Děláte něco opakovaně a rádi, přestože víte, že Vám to k ničemu není, nebo Vás to dokonce poškozuje?
  • Stává se Vám, že potlačujete své emoce, namísto toho, abyste zařídili, aby ve Vás vznikaly ty správné (ty, které chcete)?

Pokud jste alespoň na jednu z nich odpověděli Ano, máte ve vedení sebe hodně velké rezervy a tudíž můžete naplno dát zazářit svému potenciálu.

V těchto příspěvcích se budu věnovat obojímu: vedení sebe i vedení druhých. To proto, že jsou to propojené skutečnosti: vedení druhých přispívá k lepšímu sebevedení a naopak lepší vedení sebe přispívá k lepšímu vedení druhých.

Snad vám tyto příspěvky o leadershipu a k jeho vylepšování budou užitečné. Uvidím ne podle čtenosti, ale podle vašich reakcí.

© 2012, Martin Hájek, Vedeme.cz

Autor: Martin Hájek
Zařazeno v:
Tags: leadership

Další články v rubrice Leadership

Integrální mapa VI - linie rozvoje

Linie rozvoje jsem definoval jako skutečnosti, které musíme mít, abychom byli lidmi. O ty je třeba pečovat, ty je třeba rozvíjet, abychom jimi opravdu byli. Zde (a v Integrální mapě) představuji jenom jednu konkrétní koncepci z mnoha možných. Není nejlepší, není nejhorší. Je dost dobrá na porozumění. A pokud jí pochopíte,…
Zařazeno v:

Integrální mapa VI - linie rozvoje úvod

Linie rozvoje jsou dalším pojmem, který je pro uvědomělé a promyšlený leadership velmi vhodné znát. Zhruba řečeno jde o to, že lidská osobnost má mnoho různých stránek, linií, které se mohou rozvíjet relativně nezávisle, a to i přesto, že vztahy mezi nimi jsou. Například někdo může být blbý jako tágo a…
Zařazeno v:

Integrální mapa V - stavy vědomí

Od různých úrovní rozvoje se nyní přeneseme k různým stavům vědomí. Plete se to. Příklad: když někdo sedí v lotosové pozici a dělá óóóm, stává se, že je některými lidmi považován za toho, který je na vysoké úrovni svého osobnostního rozvoje. Není výjimkou, že lidi s pěnou u pusy a fantastickými…
Zařazeno v:

Integrální mapa IV - odlišnost jednotlivce od společnosti

Pokud se vaše dosažená úroveň osobnostního rozvoje výrazněji liší od úrovně rozvoje vás obklopující společnosti, nastává nutně pnutí. Pokud jste příliš vzadu (na nižších úrovních rozvoje) má společnost socializační mechanismy, jak vás zformovat do své podoby. Možná, že to můžete někdy cítit jako příliš násilné a bude vám to působit určitý…
Zařazeno v:

Integrální mapa III - tendece v evoluci komplexních organismů

Podle Roberta Wrighta platí, že Evoluce každého komplexního organismu, nebo kolektivu organismů, má tendenci se vyvíjet ve směru většího relativního počtu her výhra - výhra mezi svými částmi. To znamená, že to platí jak pro kolonii bakterií, tak pro evoluci kteréhokoliv živočicha, tak pro evoluci celé lidské společnosti. Zkrátka a dobře,…
Zařazeno v:

Integrální mapa II - vrstvy rozvoje

Minule jsem skončil s popisem toho, jaké je rozložení stávající populace s ohledem na dosaženou úroveň rozvoje podle Spirální dynamiky. Je z ní patrné, že jen zatraceně málo lidí, asi tak jedno procento, se nachází nad zelenou úrovní.Vše, co se nachází nad zelenou úrovní vykazuje úplně nové charakteristiky. Takové, které…
Zařazeno v:

Integrální mapa I - úrovně rozvoje

Integrální mapa je to, co nám umožní základní orientaci v prostoru rozvoje jednotlivců, organizací, lidské společnosti. Bez orientace v tomto prostoru je uvědomělé vedení kterékoliv z uvedených entit, obávám se, nemožné. Integrální teorie Kena Wilbera je poměrně rozhlehlým konceptuálním systémem, který do jednoho selfkonzistentního celku systémovým přístupem integruje celou řadu humanitních…
Zařazeno v:

Orientační mapa

V minulém příspěvku jsem uvedl tři podstatné věci pro sebevedení. První bylo přesvědčení, že můžeme se sebou dělat pro co se rozhodneme, namísto přesvědčení, že jsme obětí okolností. S druhou věcí začneme dnes. Je to základní orientace v tomto prostoru. Samozřejmě, že kráčet můžete, kamkoliv Vás napadne. V daném prostotu seberozvoje…
Zařazeno v:

Sebevedení a oběť okolností

Poněkud jsme se již prokousali úplnými základy toho, co to asi tak ten transformační leadership je, k čemu je, a kde se tady bere. Doufám, že je z předchozího zřejmé, že pokud chcete vést sebe, a možná, budete-li chtít a cítit potřebu, že i druhé, znamená začít s promyšlením vedením sebe…
Zařazeno v:

Lídři a následovníci

Už jsme si říkali, že leadership je možné chápat jako vztah mezi dvěma a více lidmi. A v tomto vztahu lze rozpoznat lídry a následovníky. Liší se totiž. Podle Jamese MacGregora Burnse toto odlišení nastává v aktivitě při utváření vzájemných vztahů a ve svých schopnostech tyto vztahy utvářet a rozvíjet. Lídr…
Zařazeno v:

Kulturní mytologie a leadership

Už jsem psal o tom, že profesor organizační psychologie Bernard Bass zjistil, že lidé po celém světě když popisují, jak by chtěli být vedení, popisují transformační leadership. Jak je to možné? Jsem názoru, že je to zakódováno do naší kultury. Kulturu, říká antropolog Lee Cronk, lze definovat jako sociálně sdílenou a…
Zařazeno v:

Funkce leadershipu

Podle výzkumů Bernarda Basse se lidé po celém světě (možná, až na Antarktidu, kde Bass výzkumy neprováděl) shodují v tom, jak by chtěli být vedeni. Popisují transformační leadership. Naprosto spontánně, intuitivně, aniž by se tomu nějak formálně učili. Zdá se tedy být rozumné tvrdit, že tento leadership poskytoval lidem (a možná…
Zařazeno v: