„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Integrální mapa VI - linie rozvoje

  • power of minds eye

Linie rozvoje jsem definoval jako skutečnosti, které musíme mít, abychom byli lidmi. O ty je třeba pečovat, ty je třeba rozvíjet, abychom jimi opravdu byli.

Zde (a v Integrální mapě) představuji jenom jednu konkrétní koncepci z mnoha možných. Není nejlepší, není nejhorší. Je dost dobrá na porozumění. A pokud jí pochopíte, pochopíte všechny jiné.

Pojďme do toho.

Jaké skutečnosti musíte mít, abyste se člověkem mohli nazývat?

Okamžitě, to vím, se shodneme na dvou věcech. Na “fyzické existenci” a “rozumových schopnostech”.

Zatím je totiž člověkem nazýván jenom hmatatelný, fyzicky existující živočich, a nikoliv obláček jiskřivé energie s vlastním vědomím sebe a svého okolí. Také je jasné, že člověk se odlišuje od ostatních živých tvorů svými rozumovými schopnostmi, neboť pokud rozum absentuje, je těžké hovořit o člověku v plném slova smyslu. Spíše se pak hovoří o bezduché schránce, že? Takže fyzická existence a rozum.

Tvrdím dále, že člověk nemůže být člověkem, pokud nesní. Se sněním úzce souvisí představivost a tvůrčí myšlení, kreativita. Je to podstatné, protože člověk je živočichem teplokrevným. A jenom teplokrevným živočichům, tedy savcům a ptákům, se zdají sny. No, možná, že až na ježuru australskou, u které nevím o tom, že by u ní byly sny prokázány.

Další nutnou částí jsou emoce a sociální vztahy. Emoční a sociální inteligence, se tomu říká. Jistě, na této planetě se nacházejí tvorové, kteří, ač vypadají jako lidé, tohle nemají. Nazýváme je psychopaty, nebo sociopaty.

Poslední věcí, bez které lze těžko člověka nazývat člověkem je jeho schopnost sebepřesahujícího myšlení. Nejen, že si člověk uvědomuje sebe sama, ale je schopen si uvědomovat i svoji sounáležitost s nějakým vyšším celkem. Nazýváme to spiritualitou, transcendencí, moudrostí a podobně.

Každý z nás tyto linie má, a každá z nich je na tom poněkud jinak. Některé jsou vepředu, jiné zase vzadu.

Například si srovnejme spiritualitu s racionálním myšlením. Spiritualita může racionální myšlení předcházet, nebo z něj může docela klidně vyvěrat.

Malé děti, nebo dospělí s rozumovou regresí, to mají uděláno předracionálně. Sounáležitost pociťují, ale má spíše magický, mytologický charakter. Bubáci, strašidla, andělé, čarodějové a čerti, a to bez jakýchkoliv empirických důkazů. Vědu neznají, nerozumí ji, přesahuje jejich chápání a proto jim, aby sebepřesahující realitu pochopili, nezbývá, než rozum odmítnout. Čistě racionální lidé také mají mezi těmito dvěma složkami konflikt, který řeší potlačením jedné části. Mají sice své dětské předracionální představy, které však nejdou dohromady s jejich racionalitou. Takže svoji spiritualitu odmítají. A pak tady máme transracionální úroveň. Na této úrovni onen konflikt mizí. Své vědomí hluboké sounáležitosti s nějakým vyšším celkem staví na racionálním poznání skutečnosti.

Například moudrým, tedy nejenom chytrým, teoretickým fyzikům nedělá vůbec žádný problém si představit, že celý vesmír funguje, jako by tady byl někdo, kdo jej roztáčí. To je transracionalita. Staví na ní, ale jde až za ní. Malé děti, si myslí, že tady opravdu někdo takový je. To je předracionální chápání světa. A lidé jenom s racionálním rozumem? Ten na pochopení skutečností komplexní podstaty není vybaven, takže tihle lidé jí nemohou pochopit. A když se s komplexní realitou potkávají, jsou se svým rozumem v p**eli a s nervy v kýblu.

Je dobré si uvědomit, že i tohle, tedy rozum v koncích a nervy na drátku, je jedním z charakteristických znaků stávající úrovně rozvoje naši společnosti.

Pojďme si to shrnout.

Pokud má být někdo nazýván člověkem, musí mít fyzické tělo, sny a kreativitu, musí mít emoce a vztahy s ostatními lidmi, musí mít rozum a konečně i spiritualitu.

Máme tyto dary. Pokud je však nevyužijeme a nerozvijme, pak nazdar životu jako životu člověka. Přesně tak, jak prohlásil Terminátor: “Hastala Vista, baby!”

Tyto dary jsou stejně tak reálné, jako je reálné vnější prostředí, ve kterém žijeme. Žádný z darů není důležitější než druhý, důležité jsou všechny. A všechny tyto dary dohromady nám vytvářejí onen hledaný lidský kontext. Jsou tím hlavním, o co musíme pečovat.

Autor: Martin Hájek
Zařazeno v:

Další články v rubrice Leadership

Integrální mapa VI - linie rozvoje úvod

Linie rozvoje jsou dalším pojmem, který je pro uvědomělé a promyšlený leadership velmi vhodné znát. Zhruba řečeno jde o to, že lidská osobnost má mnoho různých stránek, linií, které se mohou rozvíjet relativně nezávisle, a to i přesto, že vztahy mezi nimi jsou. Například někdo může být blbý jako tágo a…
Zařazeno v:

Integrální mapa V - stavy vědomí

Od různých úrovní rozvoje se nyní přeneseme k různým stavům vědomí. Plete se to. Příklad: když někdo sedí v lotosové pozici a dělá óóóm, stává se, že je některými lidmi považován za toho, který je na vysoké úrovni svého osobnostního rozvoje. Není výjimkou, že lidi s pěnou u pusy a fantastickými…
Zařazeno v:

Integrální mapa IV - odlišnost jednotlivce od společnosti

Pokud se vaše dosažená úroveň osobnostního rozvoje výrazněji liší od úrovně rozvoje vás obklopující společnosti, nastává nutně pnutí. Pokud jste příliš vzadu (na nižších úrovních rozvoje) má společnost socializační mechanismy, jak vás zformovat do své podoby. Možná, že to můžete někdy cítit jako příliš násilné a bude vám to působit určitý…
Zařazeno v:

Integrální mapa III - tendece v evoluci komplexních organismů

Podle Roberta Wrighta platí, že Evoluce každého komplexního organismu, nebo kolektivu organismů, má tendenci se vyvíjet ve směru většího relativního počtu her výhra - výhra mezi svými částmi. To znamená, že to platí jak pro kolonii bakterií, tak pro evoluci kteréhokoliv živočicha, tak pro evoluci celé lidské společnosti. Zkrátka a dobře,…
Zařazeno v:

Integrální mapa II - vrstvy rozvoje

Minule jsem skončil s popisem toho, jaké je rozložení stávající populace s ohledem na dosaženou úroveň rozvoje podle Spirální dynamiky. Je z ní patrné, že jen zatraceně málo lidí, asi tak jedno procento, se nachází nad zelenou úrovní.Vše, co se nachází nad zelenou úrovní vykazuje úplně nové charakteristiky. Takové, které…
Zařazeno v:

Integrální mapa I - úrovně rozvoje

Integrální mapa je to, co nám umožní základní orientaci v prostoru rozvoje jednotlivců, organizací, lidské společnosti. Bez orientace v tomto prostoru je uvědomělé vedení kterékoliv z uvedených entit, obávám se, nemožné. Integrální teorie Kena Wilbera je poměrně rozhlehlým konceptuálním systémem, který do jednoho selfkonzistentního celku systémovým přístupem integruje celou řadu humanitních…
Zařazeno v:

Orientační mapa

V minulém příspěvku jsem uvedl tři podstatné věci pro sebevedení. První bylo přesvědčení, že můžeme se sebou dělat pro co se rozhodneme, namísto přesvědčení, že jsme obětí okolností. S druhou věcí začneme dnes. Je to základní orientace v tomto prostoru. Samozřejmě, že kráčet můžete, kamkoliv Vás napadne. V daném prostotu seberozvoje…
Zařazeno v:

Sebevedení a oběť okolností

Poněkud jsme se již prokousali úplnými základy toho, co to asi tak ten transformační leadership je, k čemu je, a kde se tady bere. Doufám, že je z předchozího zřejmé, že pokud chcete vést sebe, a možná, budete-li chtít a cítit potřebu, že i druhé, znamená začít s promyšlením vedením sebe…
Zařazeno v:

Lídři a následovníci

Už jsme si říkali, že leadership je možné chápat jako vztah mezi dvěma a více lidmi. A v tomto vztahu lze rozpoznat lídry a následovníky. Liší se totiž. Podle Jamese MacGregora Burnse toto odlišení nastává v aktivitě při utváření vzájemných vztahů a ve svých schopnostech tyto vztahy utvářet a rozvíjet. Lídr…
Zařazeno v:

Kulturní mytologie a leadership

Už jsem psal o tom, že profesor organizační psychologie Bernard Bass zjistil, že lidé po celém světě když popisují, jak by chtěli být vedení, popisují transformační leadership. Jak je to možné? Jsem názoru, že je to zakódováno do naší kultury. Kulturu, říká antropolog Lee Cronk, lze definovat jako sociálně sdílenou a…
Zařazeno v:

Funkce leadershipu

Podle výzkumů Bernarda Basse se lidé po celém světě (možná, až na Antarktidu, kde Bass výzkumy neprováděl) shodují v tom, jak by chtěli být vedeni. Popisují transformační leadership. Naprosto spontánně, intuitivně, aniž by se tomu nějak formálně učili. Zdá se tedy být rozumné tvrdit, že tento leadership poskytoval lidem (a možná…
Zařazeno v:

Co je leadership?

Leadership se do češtiny překládá jako vůdcovství i vedení. O to nám teď ani tak nepůjde. Půjde nám spíše o vymezení významu slova leadership. To proto, že bez pochopení jeho významu může dojít k následování nelídrů, může dojít k tomu, že jsme hrdi na to, jak vedeme sebe, nebo druhé lidi,…
Zařazeno v: