„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Integrální mapa I - úrovně rozvoje

Integrální mapa je to, co nám umožní základní orientaci v prostoru rozvoje jednotlivců, organizací, lidské společnosti. Bez orientace v tomto prostoru je uvědomělé vedení kterékoliv z uvedených entit, obávám se, nemožné.

Integrální teorie Kena Wilbera je poměrně rozhlehlým konceptuálním systémem, který do jednoho selfkonzistentního celku systémovým přístupem integruje celou řadu humanitních věd. Pro základní pochopení této teorie je, obávám se, žádoucí něco vědět o evoluční biologii, rozvojové psychologii, teorii systémů, sociologii a kulturní antropologii.  Určitě se však hodí i další specifické znalosti; například u mě to byla navíc fyzika, kosmologie, organizační teorie, management a leadership.

V české jazyce je, obávám se, poměrně málo studijních zdrojů. Snad jen kniha Kena Wilbera “Stručná teorie všeho”. Je stručná, přesto však o hodně výmluvnější, než můj následující superstručný popis tohoto “území”.

Budu popisovat přehledovou formu tohoto konceptuálního systému, kterou jsem nazval integrální mapou. Tu si lze stáhnout z webu vedeme.cz.

V centrální části mapy jsou uvedeny etapy rozvoje lidské společnosti a jedinců v ní podle Spirální dynamiky.

Zhruba řečeno: lidská společnost se vyvíjela v určitých etapách, přičemž každou z uvedených etap lze charakterizovat tím, co je pro lidi v této etapě důležité. To, co je pro lidi důležité nazýváme hodnotami.

Kdysi dávno na úsvitů věků (na mapě úplně dole) se lidem jednalo jenom o jejich fyzické přežití. Později, někdy před čtyřiceti až padesáti tisící lety se v lidských uskupeních vynořilo něco nového, něco co se nazývá lidskou kulturou. Například hudba; nemá žádnou výhodu pro přežití, přesto to lidé začali provozovat. V rámci této právě se vynořivší kultury si vytvořili duchy, kteří jim pomáhali se vypořádat s komplexností obklopujícího světa. V té době se také dost dobře neuměli odlišit od zvířat a není tedy divu, že je považovali za své příbuzné. Spokojenost duchů a jejich příbuzných (zvířat) pro ně byla důležitou.

Pak přišlo další období, kde se stalo důležitým něco jiného, pak dalším, pak dalším, atak dále, a tak dále. Podívejte se do integrální mapu.

Každý jednotlivec při svém rozvoji prochází, zjistila rozvojová psychologie, analogickými fázemi. V každé fázi je důležité něco jiného. Samozřejmě, že lidé se vývijejí většinou jenom do úrovně kultury, která je obklopuje, a jenom někteří jdou ve svém vývoji až za ní.

V každé době se řeší jiné výzvy, uspokojují se jiné hodnoty. K jejich uspokojení si člověk buduje jiné schopnosti. Například úspěšné vybudování svého nezávislého já (červená, egocentrická oblast) si vyžaduje úplně jiné schopnosti, úplně jiné chování, než budoání harmonických vztahů (oblast zelená).

Každá vyšší fáze je nám dostupná až v momentě, kdy se nám alespoň jakž takž podaří vypořádat se s fází nižší. Již jsem to říkal: při stavbě domu nelze přeskočit patro.

To, také znamená, že po přesunu do fáze vyšší neznamená, že to, čemu jsme se naučili dříve, přestáváme umět. Nikoliv, takové chování je nám stále dostupné. Naše osobnost (společnost), získává na vyšších úrovních vyšší hloubku - stále větší kapacitu se chovat různými způsoby. Můžeme se chovat podle svých schopností, kterým jsem se naučili dříve, ale nikoliv podle schopností, kterým jsme se ještě nenaučili..

Například velmi racionální ředitel společnosti (oranžová úroveň) se může v určitých kontextech chovat velmi primitivně a v divokém zápasu o vlastní přežití okolo sebe kopat nohama, mlátit pěstmi a řvát.

Má stále přístupnou béžovou úroveň. Měsíční děcko, které se na béžové úrovni nachází, nemůže dělat to, co neumí. Racionálnímu myšlení (oranžová úroveň) se ještě bude muset naučit.

Každá úroveň tedy zahrnuje všechny úrovně předchozí a zároveň je přesahuje. Je sama o sobě celá a zároveň, z pohledu vyšších úrovní, pouze částečná. Proto také Ken Wilber používá pro popis celé naší reality pojem holon, který označuje entitu, která je zároveň celá i částečná.

V integrální mapě, kterou máte k dispozici, jsem uvedl osm úrovní rozvoje jedince, společnosti. I poslední úroveň je částečná. Již byly identifikovány další úrovně nad ní. Nezakresluji je, protože to je opravdu tak vysoko, že se to vymyká mému chápaní natolik, že to nejsem schopen ani popsat. Zájemci si to jistě najdou.

Doufám, že je to zhruba jasné.

Závěrem chci ještě uvést jak je, podle vědců, distribuována současná světová populace.

  • distribuce urovni rozvoje

Jsme, víceméně, modří. Impulsivnost a sebestředný individualismus svalnatého alfa samce sice umíme, ale je víceméně za námi. Vedou nás (nebo spíše bych měl říci vládnou nám, či v našem čele jsou) oranžoví. Zelené považujeme za extrémisty, kteří překážejí tomu, co chceme. A tomu procentu lidí, kteří se nacházejí ve svém osobnostní rozvoji ještě výše, prakticky vůbec nerozumíme; dost dobře nechápeme, “vo co jim vlastně go”. Debilové jedni, že?

Autor: Martin Hájek
Zařazeno v:

Další články v rubrice Leadership

Integrální mapa VI - linie rozvoje

Linie rozvoje jsem definoval jako skutečnosti, které musíme mít, abychom byli lidmi. O ty je třeba pečovat, ty je třeba rozvíjet, abychom jimi opravdu byli. Zde (a v Integrální mapě) představuji jenom jednu konkrétní koncepci z mnoha možných. Není nejlepší, není nejhorší. Je dost dobrá na porozumění. A pokud jí pochopíte,…
Zařazeno v:

Integrální mapa VI - linie rozvoje úvod

Linie rozvoje jsou dalším pojmem, který je pro uvědomělé a promyšlený leadership velmi vhodné znát. Zhruba řečeno jde o to, že lidská osobnost má mnoho různých stránek, linií, které se mohou rozvíjet relativně nezávisle, a to i přesto, že vztahy mezi nimi jsou. Například někdo může být blbý jako tágo a…
Zařazeno v:

Integrální mapa V - stavy vědomí

Od různých úrovní rozvoje se nyní přeneseme k různým stavům vědomí. Plete se to. Příklad: když někdo sedí v lotosové pozici a dělá óóóm, stává se, že je některými lidmi považován za toho, který je na vysoké úrovni svého osobnostního rozvoje. Není výjimkou, že lidi s pěnou u pusy a fantastickými…
Zařazeno v:

Integrální mapa IV - odlišnost jednotlivce od společnosti

Pokud se vaše dosažená úroveň osobnostního rozvoje výrazněji liší od úrovně rozvoje vás obklopující společnosti, nastává nutně pnutí. Pokud jste příliš vzadu (na nižších úrovních rozvoje) má společnost socializační mechanismy, jak vás zformovat do své podoby. Možná, že to můžete někdy cítit jako příliš násilné a bude vám to působit určitý…
Zařazeno v:

Integrální mapa III - tendece v evoluci komplexních organismů

Podle Roberta Wrighta platí, že Evoluce každého komplexního organismu, nebo kolektivu organismů, má tendenci se vyvíjet ve směru většího relativního počtu her výhra - výhra mezi svými částmi. To znamená, že to platí jak pro kolonii bakterií, tak pro evoluci kteréhokoliv živočicha, tak pro evoluci celé lidské společnosti. Zkrátka a dobře,…
Zařazeno v:

Integrální mapa II - vrstvy rozvoje

Minule jsem skončil s popisem toho, jaké je rozložení stávající populace s ohledem na dosaženou úroveň rozvoje podle Spirální dynamiky. Je z ní patrné, že jen zatraceně málo lidí, asi tak jedno procento, se nachází nad zelenou úrovní.Vše, co se nachází nad zelenou úrovní vykazuje úplně nové charakteristiky. Takové, které…
Zařazeno v:

Orientační mapa

V minulém příspěvku jsem uvedl tři podstatné věci pro sebevedení. První bylo přesvědčení, že můžeme se sebou dělat pro co se rozhodneme, namísto přesvědčení, že jsme obětí okolností. S druhou věcí začneme dnes. Je to základní orientace v tomto prostoru. Samozřejmě, že kráčet můžete, kamkoliv Vás napadne. V daném prostotu seberozvoje…
Zařazeno v:

Sebevedení a oběť okolností

Poněkud jsme se již prokousali úplnými základy toho, co to asi tak ten transformační leadership je, k čemu je, a kde se tady bere. Doufám, že je z předchozího zřejmé, že pokud chcete vést sebe, a možná, budete-li chtít a cítit potřebu, že i druhé, znamená začít s promyšlením vedením sebe…
Zařazeno v:

Lídři a následovníci

Už jsme si říkali, že leadership je možné chápat jako vztah mezi dvěma a více lidmi. A v tomto vztahu lze rozpoznat lídry a následovníky. Liší se totiž. Podle Jamese MacGregora Burnse toto odlišení nastává v aktivitě při utváření vzájemných vztahů a ve svých schopnostech tyto vztahy utvářet a rozvíjet. Lídr…
Zařazeno v:

Kulturní mytologie a leadership

Už jsem psal o tom, že profesor organizační psychologie Bernard Bass zjistil, že lidé po celém světě když popisují, jak by chtěli být vedení, popisují transformační leadership. Jak je to možné? Jsem názoru, že je to zakódováno do naší kultury. Kulturu, říká antropolog Lee Cronk, lze definovat jako sociálně sdílenou a…
Zařazeno v:

Funkce leadershipu

Podle výzkumů Bernarda Basse se lidé po celém světě (možná, až na Antarktidu, kde Bass výzkumy neprováděl) shodují v tom, jak by chtěli být vedeni. Popisují transformační leadership. Naprosto spontánně, intuitivně, aniž by se tomu nějak formálně učili. Zdá se tedy být rozumné tvrdit, že tento leadership poskytoval lidem (a možná…
Zařazeno v:

Co je leadership?

Leadership se do češtiny překládá jako vůdcovství i vedení. O to nám teď ani tak nepůjde. Půjde nám spíše o vymezení významu slova leadership. To proto, že bez pochopení jeho významu může dojít k následování nelídrů, může dojít k tomu, že jsme hrdi na to, jak vedeme sebe, nebo druhé lidi,…
Zařazeno v: