„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Funkce leadershipu

  • leadership relationship

Podle výzkumů Bernarda Basse se lidé po celém světě (možná, až na Antarktidu, kde Bass výzkumy neprováděl) shodují v tom, jak by chtěli být vedeni. Popisují transformační leadership. Naprosto spontánně, intuitivně, aniž by se tomu nějak formálně učili.

Zdá se tedy být rozumné tvrdit, že tento leadership poskytoval lidem (a možná i jejich předchůdcům) evoluční výhodu: ty kultury, které jej neznaly se prostě nedochovaly.

K čemu to asi lidem bylo dobré?

Jedním ze zdrojů, jak se s tím seznámit a pochopit to, je kulturní mytologie. Tu si necháme na jindy. Teď se budu věnovat rozvoji společnosti a rozvoji jedinců.

Existuje celá řada teoretických popisů toho, jak se lidská kultura rozvíjela a jakými fázemi procházela. Každý ze svého vlastního pohledu, každý zdůrazňuje něco poněkud jiného. Přesto se však v něčem shodují: ve vývoji existuji dobře odlišitelné fáze, přičemž vyšší (následující) je charakterizována větší vnitřní komplexností, vyšší mírou vnitřní spolupráce a větší kapacitou řešit vnější výzvy.

V rámci každé společnosti a její kultury se rozvíjejí jednotlivci. Narozené děti ještě nemají dostatečnou kapacitu být jejími plně platnými členy a každá společnost má mechanismy, jak je z nich udělat. Říká se tomu proces socializace. Někteří jedinci při svém rozvoji dosáhnou ještě vyšší úrovně, než odpovídá společenskému normálu. Získávají schopnost se na aktuální sociokulturní skutečnost podívat jakoby shora.

Někdy si toho tito jedinci nevšimnou, jindy ano. Někdy to nedávají svému okolí znát, jindy ano. Někdy si toho okolí všimne, jindy ne. Někdy to okolí neocení, jindy ano a chce to také. Pak nastává leadership.

Stávající uskupení lidí při tom prochází jakýmsi vnitřním přerodem, transformací. Mění se při tom její kultura, sociální struktury a elementy. Získává opět o něco větší komplexnost, narůstá míra vnitřní spolupráce a získává zase o něco větší kapacitu se vypořádat s vnějšími výzvami. A uskupení lidí pak dosahuje výsledků, které byly na nižších úrovních rozvoje považovány za nemožné.

Lídr zde tedy sehrává roli jakéhosi katalyzátoru změny, který motivuje a inspiruje lidi k následování.

Takže funkci transformačního leadershipu je uskutečňování transformačních změn. Nebo také jinak: transformační změny se odehrávají prostřednictvím transformačního leadershipu.

K uvedenému jednu poznámku.

James MacGregor Burns, o kterém jsem dříve uvedl, že je duchovním otcem pojetí transformačního leadershipu, si povšiml, že pokud se jedinec nachází ve svém osobnostním rozvoji o dva či více stupínků nad aktuální úrovní rozvoje svého okolí, leadership nenastává, a to i přesto, že to může dávat vehementně najevo. Lidé tomu prostě nerozumí. Nevzniká tady tedy ona přitažlivá síla, lidé nemají důvod ani chuť následovat a také nenásledují.

Stává se, a to docela běžně, že onoho jedince, člověka, který by mohl vést, tohle pořádně frustruje. Stahuje se ze společnosti, odchází do hor či hlubokých slují a tak. Někteří to však chápou a svoji komunikaci s ostatními i svůj transformační záměr přizpůsobují aktuální situaci.

V podstatě všichni teoretici se shodují v tom, že rozvojové etapy, a to jak na individuální, nebo společenské úrovni, nelze přeskočit. Stejně tak, jako nelze při stavbě domu přeskočit patro a rovnou stavět to vyšší.

© 2012 Martin Hájek, Vedeme.cz

Autor: Martin Hájek
Zařazeno v:

Další články v rubrice Leadership

Integrální mapa VI - linie rozvoje

Linie rozvoje jsem definoval jako skutečnosti, které musíme mít, abychom byli lidmi. O ty je třeba pečovat, ty je třeba rozvíjet, abychom jimi opravdu byli. Zde (a v Integrální mapě) představuji jenom jednu konkrétní koncepci z mnoha možných. Není nejlepší, není nejhorší. Je dost dobrá na porozumění. A pokud jí pochopíte,…
Zařazeno v:

Integrální mapa VI - linie rozvoje úvod

Linie rozvoje jsou dalším pojmem, který je pro uvědomělé a promyšlený leadership velmi vhodné znát. Zhruba řečeno jde o to, že lidská osobnost má mnoho různých stránek, linií, které se mohou rozvíjet relativně nezávisle, a to i přesto, že vztahy mezi nimi jsou. Například někdo může být blbý jako tágo a…
Zařazeno v:

Integrální mapa V - stavy vědomí

Od různých úrovní rozvoje se nyní přeneseme k různým stavům vědomí. Plete se to. Příklad: když někdo sedí v lotosové pozici a dělá óóóm, stává se, že je některými lidmi považován za toho, který je na vysoké úrovni svého osobnostního rozvoje. Není výjimkou, že lidi s pěnou u pusy a fantastickými…
Zařazeno v:

Integrální mapa IV - odlišnost jednotlivce od společnosti

Pokud se vaše dosažená úroveň osobnostního rozvoje výrazněji liší od úrovně rozvoje vás obklopující společnosti, nastává nutně pnutí. Pokud jste příliš vzadu (na nižších úrovních rozvoje) má společnost socializační mechanismy, jak vás zformovat do své podoby. Možná, že to můžete někdy cítit jako příliš násilné a bude vám to působit určitý…
Zařazeno v:

Integrální mapa III - tendece v evoluci komplexních organismů

Podle Roberta Wrighta platí, že Evoluce každého komplexního organismu, nebo kolektivu organismů, má tendenci se vyvíjet ve směru většího relativního počtu her výhra - výhra mezi svými částmi. To znamená, že to platí jak pro kolonii bakterií, tak pro evoluci kteréhokoliv živočicha, tak pro evoluci celé lidské společnosti. Zkrátka a dobře,…
Zařazeno v:

Integrální mapa II - vrstvy rozvoje

Minule jsem skončil s popisem toho, jaké je rozložení stávající populace s ohledem na dosaženou úroveň rozvoje podle Spirální dynamiky. Je z ní patrné, že jen zatraceně málo lidí, asi tak jedno procento, se nachází nad zelenou úrovní.Vše, co se nachází nad zelenou úrovní vykazuje úplně nové charakteristiky. Takové, které…
Zařazeno v:

Integrální mapa I - úrovně rozvoje

Integrální mapa je to, co nám umožní základní orientaci v prostoru rozvoje jednotlivců, organizací, lidské společnosti. Bez orientace v tomto prostoru je uvědomělé vedení kterékoliv z uvedených entit, obávám se, nemožné. Integrální teorie Kena Wilbera je poměrně rozhlehlým konceptuálním systémem, který do jednoho selfkonzistentního celku systémovým přístupem integruje celou řadu humanitních…
Zařazeno v:

Orientační mapa

V minulém příspěvku jsem uvedl tři podstatné věci pro sebevedení. První bylo přesvědčení, že můžeme se sebou dělat pro co se rozhodneme, namísto přesvědčení, že jsme obětí okolností. S druhou věcí začneme dnes. Je to základní orientace v tomto prostoru. Samozřejmě, že kráčet můžete, kamkoliv Vás napadne. V daném prostotu seberozvoje…
Zařazeno v:

Sebevedení a oběť okolností

Poněkud jsme se již prokousali úplnými základy toho, co to asi tak ten transformační leadership je, k čemu je, a kde se tady bere. Doufám, že je z předchozího zřejmé, že pokud chcete vést sebe, a možná, budete-li chtít a cítit potřebu, že i druhé, znamená začít s promyšlením vedením sebe…
Zařazeno v:

Lídři a následovníci

Už jsme si říkali, že leadership je možné chápat jako vztah mezi dvěma a více lidmi. A v tomto vztahu lze rozpoznat lídry a následovníky. Liší se totiž. Podle Jamese MacGregora Burnse toto odlišení nastává v aktivitě při utváření vzájemných vztahů a ve svých schopnostech tyto vztahy utvářet a rozvíjet. Lídr…
Zařazeno v:

Kulturní mytologie a leadership

Už jsem psal o tom, že profesor organizační psychologie Bernard Bass zjistil, že lidé po celém světě když popisují, jak by chtěli být vedení, popisují transformační leadership. Jak je to možné? Jsem názoru, že je to zakódováno do naší kultury. Kulturu, říká antropolog Lee Cronk, lze definovat jako sociálně sdílenou a…
Zařazeno v:

Co je leadership?

Leadership se do češtiny překládá jako vůdcovství i vedení. O to nám teď ani tak nepůjde. Půjde nám spíše o vymezení významu slova leadership. To proto, že bez pochopení jeho významu může dojít k následování nelídrů, může dojít k tomu, že jsme hrdi na to, jak vedeme sebe, nebo druhé lidi,…
Zařazeno v: