„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Co je leadership?

  • istock 000011391831xsmall

Leadership se do češtiny překládá jako vůdcovství i vedení. O to nám teď ani tak nepůjde. Půjde nám spíše o vymezení významu slova leadership. To proto, že bez pochopení jeho významu může dojít k následování nelídrů, může dojít k tomu, že jsme hrdi na to, jak vedeme sebe, nebo druhé lidi, zatímco ve skutečnosti vedeme starou belu.

Vedení patří do kategorie uvědomělých činností, které zařizují, že se člověk chová ve výsledku jinak, než kdyby vedení absentovalo. Do té samé kategorie patři donucení, manipulace, hypnóza, úplatkářství, podvádění, tedy někdy i nepříliš vznešená společnost, řekl bych. A právě proto je třeba si dát při vedení zatraceně dobrý pozor, aby člověk nepřepadl někam jinam.

Opice to umí rozlišit docela dobře.Opičí tlupy jsou uspořádány hierarchicky. Hlavní slovo v nich má jejich vůdce, alfa samec. Bez ohledu na název “vůdce”, toto není tím, co lze nazvat vedením. Správný název je zde prosazování moci. Primatologové zjistili v opičích tlupách i jiný typ chování, které lze označit jako vedení druhých. Například když nějaká opice objeví bohatší zdroj potravy, běží zpátky ke tlupě, a posunky a skřeky naznačuje, aby jí ostatní následovali. Což také, a to dříve, nebo později, nastává. V obou případech mění opice své chování, ale jenom jedno z nich lze nazvat vedením.

Nejen, že si tohle tu a tam až skoro vždy pletou novináři a televizní reportéři, pleteme si to často my všichni. Neumíme rozpoznat leadership od toho druhého. Pak se také stává, že do čela organizací a institucí stavíme občas až psychopatické hitlery a bartáky, oslavujeme je a posloucháme, místo abychom naslouchali těm druhým. Nelze se tedy ani divit, že ani my sami neumíme vést. Stává se i, že se učíme být alfa samci, namísto toho abychom se učili vedení. 

Tím nechci říci, a to ani náhodou, že jsme hloupější, než opice. Ty mají, ve srovnání s námi, dvě velké výhody: podstatně delší tradici a podstatně méně komplexnější sociální a kulturní život. U nás, u lidí, je odlišení leadershipu od toho druhého hodně velkým oříškem.Dnešní pojetí leadershipu asi nejvíce ovlivnil politický historik James MacGregor Burns se svojí knihou Leadership z roku 1976.

Podle Jamese MacGregora Burnse je leadership speciálním případem moci, a to takovým, že nositel moci při jejím uplatňování zařizuje, aby došlo k naplňování motivů - přání a potřeb, aspirací a očekávání - těch, na které je moc uplatňována.

"Čistá moc," říká Burns, "tohle nedělá". Ignoruje motivy lidí, bere lidi jako věci, které motivy nemají. Může se dokonce i stát, že je neignoruje, ale potlačuje, nebo dokonce znásilňuje.

Samozřejmě, že při uplatňování moci má její nositel zájem o své vlastní motivy. Toto skutečnost vyplývá z charakteristiky moci.

Podle Burnse je moc určitým vztahem mezi lidmi, ve kterém jsou důležité dvě proměnné: motivy (přání a potřeby, aspirace a očekávání) a zdroje moci, jakási mocenská základna.

Zdroje moci mohou být jak vnitřní, například schopnosti, nebo vnější, například peníze.

Moc tedy není podle Burnse, něčím, co má jedna jen jedna osoba; na moc tady musí být vždycky alespoň dva. A záleží na poměru oněch proměnných, do jaké míry se moc někoho nad někým projeví a zda vůbec.

Sama moc, onen vztah, je prostředkem k naplnění (přinejmenším) vlastních motivů. (Moc nad druhými nemusí, ale může být, zároveň i motivem.) Při uplatňování moci využívá její nositel svoji mocenskou základnu tak, že dochází ke změně myšlení, cítění, chování druhé strany tak, aby došlo k naplnění (přinejmenším) jeho motivů.

Nositelé moci vytahují ze své mocenské základny zdroje, které jsou relevantní jejich motivům, a motivy a zdroje druhých, nad kterými hodlají moc uplatnit.

James MacGregor Burns

Leadership, jak jsem již psal, funguje tak, že je zde zájem naplnit motivy obou stran; jak lídra, tak následovníka. Toho se dosahuje dvěma základními způsoby.

Prvním způsobem je čistá transakce něco za něco. Každá strana něco má (zdroje moci), a každá něco chce. Typickými příklady jsou: směna práce za peníze, nová pracovní místa za voličské hlasy, povýšení za úspěšnou realizaci projektu, klid za umytí nádobí. Tento způsob leadershipu nazývá Burns transakčním. Při transakčním leadershipu nesledují zúčastněné strany nějaký dlouhodobý, nebo sebepřesahující účel;  jde jim jenom o předmět vlastní transakce.

Ten druhý způsob leadershipu, který Burns nazval transformačním je v tomto ohledu jiným. Tam právě o tento vyšší, sebepřesahující účel jde.

Zpočátku se sice mohou účely zúčastněných stran lišit, a mohou být jenom propojené, ale postupem času se díky vzájemné závislosti stávají jedním společným sebepřesahujícím celkem.

Mocenské základny zúčastněných již nejsou oddělenými, střeženými a před sebou ochraňovanými entitami,které jsou předmětem transakce, někdy až handlování, handrkování, a dokonce i roztržek, ale stávají se základnou společnou sloužící ke společnému účelu.

Tento hluboce i vysoce vzájemnostní vztah je vztahem, který transformuje. A transformuje jak ty, kteří jsou vedeni, tak toho, který je vede.

Transformační leadership má tolik synonym, tolik jmen (osvícený, spirituální, inspirující, mobilizující), že se často používá zcela bez jakýchkoliv adjektiv, a tedy ve smyslu jediného skutečného a ryzího leadershipu.

Co se týče transakčního leadershipu, tak ten pak nebývá označován za leadership vůbec a je spíše považován, obzvláště v managementu, za součást (manažerského) řízení, nikoliv tedy vedení.

V praxi můžeme potkat transakční leadership daleko častěji, než transformační, zatímco teorie se věnuje spíše leadershipu transformačnímu.

Mezi čistou, a někdy až brutálně zvrácenou, moci a čistým vzájemně povznášejícím vztahem vedení, je mnoho odstínů odlišení motivů a mocenské základny a komplexnosti jejich vztahů, které neobyčejně komplikují empirické poznání i teorii leadershipu. Spolu s Jamesem MacGregorem Burnsem lze směle prohlásit, že 

Leadership je jedním z nejvíce pozorovaných a nejméně pochopených jevů na světě.  

James MacGregor Burns

© 2012 Martin Hájek, Vedeme.cz

Autor: Martin Hájek
Zařazeno v:

Další články v rubrice Leadership

Integrální mapa VI - linie rozvoje

Linie rozvoje jsem definoval jako skutečnosti, které musíme mít, abychom byli lidmi. O ty je třeba pečovat, ty je třeba rozvíjet, abychom jimi opravdu byli. Zde (a v Integrální mapě) představuji jenom jednu konkrétní koncepci z mnoha možných. Není nejlepší, není nejhorší. Je dost dobrá na porozumění. A pokud jí pochopíte,…
Zařazeno v:

Integrální mapa VI - linie rozvoje úvod

Linie rozvoje jsou dalším pojmem, který je pro uvědomělé a promyšlený leadership velmi vhodné znát. Zhruba řečeno jde o to, že lidská osobnost má mnoho různých stránek, linií, které se mohou rozvíjet relativně nezávisle, a to i přesto, že vztahy mezi nimi jsou. Například někdo může být blbý jako tágo a…
Zařazeno v:

Integrální mapa V - stavy vědomí

Od různých úrovní rozvoje se nyní přeneseme k různým stavům vědomí. Plete se to. Příklad: když někdo sedí v lotosové pozici a dělá óóóm, stává se, že je některými lidmi považován za toho, který je na vysoké úrovni svého osobnostního rozvoje. Není výjimkou, že lidi s pěnou u pusy a fantastickými…
Zařazeno v:

Integrální mapa IV - odlišnost jednotlivce od společnosti

Pokud se vaše dosažená úroveň osobnostního rozvoje výrazněji liší od úrovně rozvoje vás obklopující společnosti, nastává nutně pnutí. Pokud jste příliš vzadu (na nižších úrovních rozvoje) má společnost socializační mechanismy, jak vás zformovat do své podoby. Možná, že to můžete někdy cítit jako příliš násilné a bude vám to působit určitý…
Zařazeno v:

Integrální mapa III - tendece v evoluci komplexních organismů

Podle Roberta Wrighta platí, že Evoluce každého komplexního organismu, nebo kolektivu organismů, má tendenci se vyvíjet ve směru většího relativního počtu her výhra - výhra mezi svými částmi. To znamená, že to platí jak pro kolonii bakterií, tak pro evoluci kteréhokoliv živočicha, tak pro evoluci celé lidské společnosti. Zkrátka a dobře,…
Zařazeno v:

Integrální mapa II - vrstvy rozvoje

Minule jsem skončil s popisem toho, jaké je rozložení stávající populace s ohledem na dosaženou úroveň rozvoje podle Spirální dynamiky. Je z ní patrné, že jen zatraceně málo lidí, asi tak jedno procento, se nachází nad zelenou úrovní.Vše, co se nachází nad zelenou úrovní vykazuje úplně nové charakteristiky. Takové, které…
Zařazeno v:

Integrální mapa I - úrovně rozvoje

Integrální mapa je to, co nám umožní základní orientaci v prostoru rozvoje jednotlivců, organizací, lidské společnosti. Bez orientace v tomto prostoru je uvědomělé vedení kterékoliv z uvedených entit, obávám se, nemožné. Integrální teorie Kena Wilbera je poměrně rozhlehlým konceptuálním systémem, který do jednoho selfkonzistentního celku systémovým přístupem integruje celou řadu humanitních…
Zařazeno v:

Orientační mapa

V minulém příspěvku jsem uvedl tři podstatné věci pro sebevedení. První bylo přesvědčení, že můžeme se sebou dělat pro co se rozhodneme, namísto přesvědčení, že jsme obětí okolností. S druhou věcí začneme dnes. Je to základní orientace v tomto prostoru. Samozřejmě, že kráčet můžete, kamkoliv Vás napadne. V daném prostotu seberozvoje…
Zařazeno v:

Sebevedení a oběť okolností

Poněkud jsme se již prokousali úplnými základy toho, co to asi tak ten transformační leadership je, k čemu je, a kde se tady bere. Doufám, že je z předchozího zřejmé, že pokud chcete vést sebe, a možná, budete-li chtít a cítit potřebu, že i druhé, znamená začít s promyšlením vedením sebe…
Zařazeno v:

Lídři a následovníci

Už jsme si říkali, že leadership je možné chápat jako vztah mezi dvěma a více lidmi. A v tomto vztahu lze rozpoznat lídry a následovníky. Liší se totiž. Podle Jamese MacGregora Burnse toto odlišení nastává v aktivitě při utváření vzájemných vztahů a ve svých schopnostech tyto vztahy utvářet a rozvíjet. Lídr…
Zařazeno v:

Kulturní mytologie a leadership

Už jsem psal o tom, že profesor organizační psychologie Bernard Bass zjistil, že lidé po celém světě když popisují, jak by chtěli být vedení, popisují transformační leadership. Jak je to možné? Jsem názoru, že je to zakódováno do naší kultury. Kulturu, říká antropolog Lee Cronk, lze definovat jako sociálně sdílenou a…
Zařazeno v:

Funkce leadershipu

Podle výzkumů Bernarda Basse se lidé po celém světě (možná, až na Antarktidu, kde Bass výzkumy neprováděl) shodují v tom, jak by chtěli být vedeni. Popisují transformační leadership. Naprosto spontánně, intuitivně, aniž by se tomu nějak formálně učili. Zdá se tedy být rozumné tvrdit, že tento leadership poskytoval lidem (a možná…
Zařazeno v: