„Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi.”
INFORMAČNÍ PROFILY - PORTÁL PRÁCE A PODNIKÁNÍ


Až budu umírat, chci zemřít jako můj děda, který zemřel pokojně ve spánku. Nechci při tom ječet hrůzou jako cestující, které vezl ve svém autě.

William Rogers, filmový herec a humorista

  • psycho movie still

Věřím tomu, že mnoho lidí odejde stejně pokojně: bez sebemenšího pocitu viny, kolik utrpení, bolesti a strasti druhým lidem nebo nebo další živým organismům za svého života způsobili.

Ne nutně se pokojný odchod musí odehrávat ve spánku.

Existuje lidé, nazývají se psychopaty, kteří výčitkami svědomí netrpí vůbec. Nemohou jimi trpět, protože jejich porucha prostě taková je.

Je prokázaným faktem, že za tuto svoji schopnost jsou v určitých kruzích vyhledáváni, povyšováni a oceňováni. Například všude tam, kde je třeba si utáhnout opasky, udělat rázná úsporná opatření, nebo vyždímat z těch druhých ještě více, či, jak se tomu eufemisticky říká, provést restrukturalizaci, optimalizaci, reorganizaci, nebo zvýšit svoji konkurenceschopnost.

Normální člověk, když druhým živým tvorům tohle dělá, z toho totiž výčitky má; trpí, nespí,  chřadne a schází, což zcela pochopitelně ovlivňuje jeho další pracovní výkon. Psychopat je při tom v pohodě. On tím netrpí, on si užívá.

Ano, být psychopatem je v určitých kulturách výhodné. S touto poruchou tam lze dosáhnout až nejvyšších met.

Britské psycholožky Berlina Boardová a Katarina Fritzonová studovali 39 ředitelů firem a porovnali jejich osobnostní profily se svými psychopatickými kriminálními pacienty. Zjistili, že studované ředitele lze označit za úspěšné psychopaty, zatímco kriminálníky za neúspěšné. Kriminálníci byli za své zjevně násilnické chování potrestáni, ředitelé však byli, a to nezávisle na obdobném chování, oceněni za své výsledky.

Jiné studie ukazují, že větší hustota psychopatů, ve srovnání s populačním průměrem, se v naší kultuře nachází jednak v kriminálech, kde jsou ti hloupí, a za druhé ve vrcholových pozicích v politických i nepolitických, státních i nestátních, ziskových i neziskových organizacích. Tam jsou ti chytří; ti, kteří působí v souladu s platnou legislativou nebo se ještě nedali chytit.

Existovali a existují i jiné kultury. Jsou to kultury, které mají jiná měřítka toho, co vlastně chtějí a co oceňují. Tam lidé psychopatickou schopnost deprivovat druhé a při tom nesoucítit a netrpět výčitkami svědomí, ba naopak si to užívat, nijak neoceňují, nestaví je na piedestal, nedávají je za příklad a nenásledují je. V takových kulturách mají psychopati  poměrně malou šanci se prosadit do vedení čehokoliv. Tyto kultury nejsou v dnešní době dominujícími.

Pokud rozenými psychopaty nejste, nezoufejte. Mnohé indikuje, že se takovými můžete stát. Stačí prostě druhým živým tvorům nějak snižovat kvalitu jejich života a při tom usilovat, abyste necítili nic, nebo, což už je majstrštyk, abyste při tom cítili uspokojení. Navíc je dobré, abyste si k tomu našli prostředí, které vás za to bude chválit a oceňovat. Po nějaké době se to stane vaší přirozeností.

Pokud psychopatem nejste a nechcete jím být, pak už zbývá jenom jedna cesta, jak si zajistit pokojný spánek, život či odchod z něho: podporovat rozvoj života a jeho kvality ve všech jeho projevech a odstraňovat to, co tomu brání.

Věřím tomu, že mnoho lidí žije i odejde ze života pokojně: bez sebemenšího pocitu viny, kolik utrpení, bolesti a strasti druhým lidem nebo další živým organismům za svého života způsobili.

Autor: Martin Hájek
Zařazeno v:

Další články v rubrice Ideas

Nejčastější příčinou úmrtí v USA je medicína.

výzkumná studie Smrt z rukou medicíny   Studie Death by Medicine tvrdí, že v roce 2001 zemřelo v Americe 783 936 občanů díky medicíně, 699 697 kvůli nemocem oběhové soustavy a třetí příčku s 553 251 obětmi zabírají novotvary (rakovina).  Samozřejmě, že oficiálně uváděné pořadí je jiné, medicína v něm nefiguruje.…
Zařazeno v:

Neplatit účty je jediný způsob, jak se uchovat v paměti obchodních kruhů.

Oscar Wilde Jak poznáte, že žijete v komerční společnosti? Podle toho, že si Vás nikdo nevšimne, dokud mu nezačnete něco dlužit. Dříve, když jsem trpěl občasnou sociální deprivací, tak jsem toho využíval. Prostě jsem nezaplatil a hned mi někdo zavolal. Dnes, když nám dlužné upomínky posílají SMS roboti, tak to už…
Zařazeno v:

O duševní zdraví dětí pečujeme bídně

Pavel Varvařovský, ombudsman Zpráva ombudsmana jak v České republice pečujeme o psychicky nemocné děti, která byla právě v těchto dnech zveřejněna, uvádí mnoho skutečností, které každého normálního člověka znepokojují. Jedná se například o absenci prevence, nedostatečnou psychiatrickou péči, malé léčebné kapacity a jejich zanedbaný technický stav, atd., atd., atd. Přesto přese…
Zařazeno v:
Tags: zdraví, život

Když se Vám nedaří, pak nejlepší, co můžete udělat, je usmívat se.

Michael LeBoeuf, profesor managementu Všiml jsme si, že někteří lidé se tímto heslem řídí bez použití rozumu: vždycky, když něco zkazí, smějí se tomu jako debilové. Příčinou inteligentního úsměvu není prostý fakt “ono se to nepovedlo”, ale skutečnost, že se nám konečně podařilo najít něco, co ještě neumíme. Začíná to tím,…
Zařazeno v:

Mladí muži v ganzích jsou významně náchylnější k duševním poruchám, než jiní mladí muži

Jeremy Coid, profesor psychiatrie Britští výzkumníci nedávno zjistili, že mladí členové gangů mají v 59% úzkostnou poruchu, v 85% antisociální poruchu osobnosti, a v 25% trpí psychózou, a konečně, že 16% z nich na to bere medikamenty. Laik by řekl, že jsou to magoři. Co je to gang? Vědci se shodují…
Zařazeno v:

Rozhodnutí nad životem a smrtí v ozbrojeném konfliktu může vyžadovat soucit a intuici. Lidé mohou mít tyto vlastnosti, zatímco roboti ne.

Christof Heyns, profesor, zvláštní zpravodaj pro mimosoudní, okamžité nebo svévolné popravy Tohle Heyns řekl v květnu 2013, když se na půdě OSN jednalo o výzkumu a nasazení tzv. LARů, Lethal Autonomus Robotics, samostatných smrtonosných robotů, kterým se tak říká proto, že se samostatně rozhodují, zda použít svých schopností k usmrcení (zřejmě)…
Zařazeno v:
Tags: intuice, lidé, život

Nejlepší odplatou je masivní úspěch.

Frank Sinatra, zpěvák Je to asi takový případ, jako když Jimovi Carrymu říkali, aby nedělal takové obličeje, že mu to zůstane, a teď ho za ty samé obličeje platí. Nebo ten případ, ve kterém zaměstnanec tak nenáviděl svého šéfa, až začal pořádně pracovat, a tak nakonec dosáhl úspěchu. Tato doporučení a…
Zařazeno v:

Cesta k úspěchu je vždycky v rekonstrukci.

Lily Tomin, herečka I latinské přísloví “per aspera ad astra”, nebo naše “přes překážky k úspěchu” jsou ohledně úspěchu zajedno: cesta k němu není snadná. Proto, maje na paměti uvedené přísloví, vždycky zpozorním, když mi někdo řekne, že je něco snadné či jednoduché: “Proč bych to měl, proboha svatého, dělat?” Proč…
Zařazeno v:

Mezi briliantní kreativitou a chováním toho největšího idiota na světě existuje mikroskopicky tenká linie. Takže co na tom sakra záleží, skoč!

Cynthia Heimal, spisovatelka Jsou organizace, které shánějí kreativce. Taky jsem to dělal. A s určitou pýchou prohlašuji, že jsem při těch stovkách výběrů nebyl neúspěšným. Myslím, že hlavně pro to, že jsem se již v raném dětství, které se táhlo těch prvních čtyřicet let, naučil - samozřejmě, že s velkou pomocí…
Zařazeno v:

Nemít v práci zábavu je tragédií, která hraničí se zločinem.

Tom Peters, manažerský guru   Co dnes váš šéf udělal pro to, abyste měli zajímavou a zábavnou práci, a co jste pro to udělali Vy? Nic? Tak to už hraničí se zločinem. Někdo tady totiž trestuhodně mrhá vaším umem. Platí to i v případě, že jste se opravdu bavili méně, než…
Zařazeno v:

Mnoho lidí ztotožňuje vysokou disciplínu s přísnými tresty, avšak přísnost je při trestání tím nejméně důležitým aspektem.

Roy F. Baumeister, psycholog   Stává se občas, že při výchově svých dětí, zaměstnanců, šéfů, nebo politiků, je vhodné uchýlit se i k trestům. Na rozdíl od psychopatů, kteří si pro potrestání úmyslně vytvářejí příležitosti a mají z trestání zvrácenou radost, většina lidí trestá nerada. A když už to dělá, dělá…
Zařazeno v:

Hlasitost nic nedokazuje. I slepice, která snese vejce, často kvoká tak, jakoby snesla asteroid.

Mark Twain Když se tak dívám na přenosy z poslanecké sněmovny, mám sklony věřit tomu, že se dívám na dvě stovky osob, z nichž sto devadesát devět kvoká a jedna spí. Kdyby z toho byla alespoň ta vejce! Abych však nebyl nespravedlivým. I my, nevolení a nevyvolení, hrdě kvokáme “hele, co…
Zařazeno v: